Zásady první pomoci u malých dětí

Každý rodič zná ty krásné chvíle, kdy děti začínají objevovat svět kolem sebe. Dětská zvědavost je přirozená a nezbytná pro další vývoj. Proces objevování zahrnuje příjemné i nepříjemné zážitky. A každý z nás ví, že nejlepší zážitky jsou ty, které máme z první ruky. Někdy bohužel mohou být tyto zkušenosti horší, než bychom si přáli. Jak tedy můžeme zajistit, aby nové objevy byly pro malé děti bezpečné?

,

Ať už jsou však maminky a tatínkové při péči o své zvídavé malé děti sebepečlivější, nemohou zabránit všem nešťastným událostem. Je však možné minimalizovat riziko nebezpečí, připravit se na "nejhorší" a pokud možno vědět, kde a jak správně zasáhnout, aniž by zpanikařili. Mějte vždy po ruce telefonní čísla na dětského lékaře, nejbližší nemocnici a záchranku. Naučte se poskytovat první pomoc dětem i dospělým.

Co dělat, když přestanete dýchat? Co je to resuscitace?

Resuscitace, přesněji kardiopulmonální resuscitace (KPR), je odborný termín pro postup, při kterém se záchranáři snaží obnovit jednu nebo dvě základní životní funkce, jako je dýchání a/nebo srdeční činnost. Když se zastaví dýchání, mozek se po 2-3 minutách dostane do bezvědomí a zastaví se i srdce. Pokud nedostatek kyslíku trvá tři až pět minut, dochází k poškození a čím déle trvá, tím jsou následky horší. Pokud je vaše dítě v ohrožení života, je vaší povinností poskytnout mu první pomoc a zachránit ho z tohoto nebezpečí. Pokud je k dispozici další osoba, která může pomoci, může jeden z vás zahájit resuscitaci a druhý může zavolat záchranku. Pokud jste sami, vždy zahajte resuscitaci a teprve po přibližně jedné minutě resuscitace zavolejte lékařskou pomoc. Záchranku volejte vždy, pokud je dítě v ohrožení života nebo pokud si nejste jisti jeho stavem. Vždy mějte na paměti, že je lepší volat zbytečně a opakovaně, než váhat a pozdě si uvědomit, že jste měli volat!

Proto na nic nečekejte, zachovejte klid a pamatujte na metodu ABC:

A = AIRWAY - zajištění průchodnosti dýchacích cest.

B = BREATHING, tedy DÝCHÁNÍ - jakmile jsou dýchací cesty zprůchodněny, je třeba obnovit dýchání.

C = CIRKULACE - oběh neboli obnovení průtoku krve.

Pokud dítě nedýchá, nereaguje na mírné bolestivé podněty (např. štípnutí, jemné zatřesení), je bledé a není cítit puls, nejprve se ujistěte, že jsou dýchací cesty volné. Zkontrolujte, zda není zablokovaný jazyk a zda v krku nic nebrání dýchání. Pokud tam překážka je, odstraňte ji tak, aby nebyla zatlačena do zadní části krku. U malých dětí jemně, ale pevně "zatřeste" předmětem tak, že jej položíte na levé předloktí, břicho na koleno, pravou rukou se dotknete mezi lopatkami (ne příliš silně) nebo dítě držíte oběma nohama obličejem dolů. Starším dětem se stačí pouze předklonit. U novorozenců a slintajících dětí zvedněte hlavičku postýlky. Podepřete nohy postýlky nebo je zastrčte pod matraci. Úhel nemusí být velký, ale měl by zajistit, aby vyzvracené mléko nezpůsobilo udušení. V ostatních ohledech se postup mírně liší v závislosti na věku dítěte:

Novorozenec a kojenec

Malé děti by měly být položeny na pevnou podložku a pokud jsou dýchací cesty průchodné, měla by být okamžitě zahájeno vdechování. Hlava by měla být rovná nebo mírně zakloněná. Vdechujte nosem a ústy současně. Vdechujte pouze obsah úst a pětkrát se nadechněte a sledujte, zda se hrudník dítěte zvedá nebo klesá. Pokud se životní funkce nezlepší, začněte s nepřímou masáží srdce.

Uchopte hrudníček dítěte oběma rukama a položte palce k sobě doprostřed (na pomyslnou spojnici bradavek) a ostatní prsty za záda. Doporučuje se, aby hloubka a intenzita stisku byla asi 1/3 hloubky hrudníku (asi 1,5 cm) a aby po každém třetím stisku následoval vdech. Počet stlačení by měl být 120 za minutu a počet vdechů asi 30 za minutu.

Dítě starší 1 roku

Pokud dýchání nebrání žádná překážka, položte postiženého na záda na tvrdou podložku a zakloňte mu hlavu mírně dozadu, aby se dýchací cesty napřímily a uvolnily (u dětí a dospělých starších 8 let se brada také posunuje dopředu, tento úchop se nazývá esmarchův). Pokud se dýchání neobnoví spontánně, zahajte dýchání z úst do úst. Proveďte pět záchranných vdechů a sledujte reakci; v případě potřeby přidejte k dýchání nepřímou resuscitaci. Nevdechujte plnou kapacitu plic a sledujte, zda se hrudník dítěte zvedá.

Přiložte hranu dlaně v místě, kde přechází v zápěstí, na prsní kost. Začněte se stlačováním v poměru 30 stlačení na 2 vdechy. U starších dětí (nad 8 let) můžete přiložit na hřbet ruky i druhou ruku a s propnutými pažemi rytmicky stlačujte hrudník. Hlava dítěte by měla být zakloněná. Jednou rukou ucpěte dítěti nos a přidržte hlavu v záklonu a druhou rukou si pomozte otevřít ústa. Vdechy směřujte přímo do úst. Pokud je obtížné provádět obojí současně, zkuste alespoň nepřímou resuscitaci, dokud nepřijede lékař. Frekvence je v tomto případě asi 100 stlačení za minutu (což odpovídá asi 20 vdechům za minutu).

Resuscitaci lze ukončit po příjezdu záchranné služby nebo při jasných známkách života. To znamená, když dítě začne samo dýchat, když lze pohmatem zkontrolovat puls (paže u kojenců, krkavice u starších dětí) a když je dítě při vědomí (kašle, pláče, křičí, drží vás za ruku). V ideálním případě byste měli absolvovat kurz první pomoci a vyzkoušet si postupy v praxi. V lepším případě nebudete první pomoc nikdy potřebovat, v horším případě však můžete zjistit, že přečtení postupů první pomoci nestačí.

Další možné stavy ohrožení zdraví dítěte – jak reagovat?

• Vyražený dech – pokud dojde k vyražení dechu, pečlivě dítě sledujte a nedojde-li k samovolnému obnovení dýchání, zahajte resuscitaci.
   
• Vdechnutí cizího tělesa – začne-li se dítě dusit, což je u menších dětí celkem běžné, stačí ve většině případů úder hranou dlaně mezi lopatky (síla úderu se musí přizpůsobit věku dítěte!). Nezapomeňte, že dětem do 3 let byste neměli podávat žádné malé pochutiny, jako jsou bonbonky, oříšky apod., stejně tak byste z jejich blízkosti měli odstranit drobné předměty a hračky (korálky, stavebnice atd.). Děti, které začínají jíst samy, byste měli mít stále na očích.
   
• Popáleniny – při zasažení menší plochy těla (uvádí se do cca 5 %, pro představu dlaň zabírá asi 1 %) ochlaďte postižené místo proudem studené vody, následně vyhledejte lékařskou pomoc. U větších ploch je nezbytné ihned volat lékaře nebo dítě odvézt na pohotovost. Dbejte však na to, aby k opaření či popálení vůbec nedošlo, nepouštějte děti k pečící troubě, ke sporáku, kde se vaří, nepokládejte hrnky s horkými nápoji na dosah dětí apod.
   
• Zasažení elektrickým proudem – dojde-li k zasažení proudem, je nutné vypnout přívod elektřiny a oddělit dítě od zdroje proudu nějakým nevodivým předmětem (např. vařečkou, smetákem apod.). Pozor na vodu! Spotřebiče v koupelně mějte vždy z dosahu vany. Zabezpečte zásuvky, pokud nejsou bezpečnostní, proti zasunutí jakéhokoliv předmětu nebo zvědavých prstíků.
   
• Krvácení – masivní krvácení je nutné zastavit přímo v ráně čímkoliv, co máte po ruce (např. ručníkem, oblečením, nejlépe však tlakovým obvazem) a neprodleně vyhledejte odbornou pomoc. Pokud je v ráně předmět, nevytahujte jej, brání krvácení. Menší krvácení ošetříte klasicky převázáním obvazem nebo náplastí na rány. Objeví-li se krvácení z nosu, je dobré nechat dítě předklonit, stisknout nos na několik sekund a na zátylek přiložit studený obklad. Zůstanou-li v nose nějaké sraženiny, měly byste nechat dítě opatrně je vysmrkat, aby se nos zprůchodnil, jinak se smrkat nedoporučuje, krvácení se tím obnoví. Máte-li k dispozici „houbičky“ k zástavě krvácení z nosů (v lékárně jsou k dostání např. pod názvem Gelita-Spon ®), můžete je použít. Pokud se vám krvácení nepodaří zastavit, vyhledejte lékaře. Ve většině případů není krvácení z nosu závažné a jeho ošetření zvládnete i bez lékaře.
   
• Zlomeniny – následkem úrazu může dojít ke zlomení kostí, případně poškození tkáně a vzniku tzv. otevřené zlomeniny. V žádném případě zlomenou část nenarovnávejte. Snažte se pouze zastavit krvácení, postiženou část zajistěte, aby se, pokud možno, již dále nehýbala, a obraťte se na nejbližší nemocnici nebo chirurgickou ambulanci.
   
• Amputace – při oddělení určité části těla jsou zásadní dvě věci, pečlivě uchovat amputovanou část těla (zabalit do čisté tkaniny – oblečení nebo obvazu, pak do sáčku a dále ještě do chlazeného sáčku s ledem nebo studenou vodou) a zastavit krvácení. Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.
   
• Tonutí – pokud se začne dítě topit, musíte jej nejprve vytáhnout. Svlékněte jej z mokrého oblečení a zahřejte. Vytáhnete-li dítě ve stavu, kdy nedýchá, začněte bez dalšího otálení s resuscitací a přivolejte co nejdříve rychlou záchrannou službu. Malé děti nenechávejte v blízkosti vody NIKDY BEZ DOZORU! Větší děti opatřete plavacími pomůckami (křidélka, kruh apod.). Snažte se co nejdříve naučit děti plavat.
   
• Přehřátí – může být způsobeno sluncem, pak se jedná o úžeh, při celkovém přehřátí organismu z horka mluvíme o úpalu. Dítě je nutné položit do stínu nebo dobře větraného prostoru, zajistit mu dostatek tekutin, odpočinek, případně jej ochladit studeným obkladem. Pokud se objeví zvracení a malátnost, měli byste vyhledat lékaře. Přehřátí je možné předejít dostatečným přísunem tekutin v horkých dnech, pobytem ve stínu a vhodnou pokrývkou hlavy. NIKDY NENECHÁVEJTE DÍTĚ ZAVŘENÉ V AUTĚ!
   
• Poleptání – při zasažení pokožky nebo oka nějakou chemikálií se podle doporučení na obalu pokuste postiženou část ošetřit. Obvyklý postup je omytí vodou a vyhledání lékaře. Dojde-li k požití chemické látky, nevyvolávejte zvracení ani nepodávejte další tekutiny. Ihned vyhledejte odbornou pomoc a nezapomeňte vzít s sebou obal příslušné chemikálie.
   
• Poranění hlavy – při pádu dítěte z menších výšek většinou není za potřebí se obávat, můžete se obrátit na ošetřujícího dětského lékaře, který vás může poslat do nemocnice na vyšetření nebo doporučí dítě sledovat a při neobvyklém chování (hyperaktivita nebo naopak spavost, závratě, zvracení) s ním jet přímo do nemocnice. Pokud po nárazu nebo pádu upadne dítě do bezvědomí, zvrací nebo je malátné, okamžitě jej odvezte do nemocnice nebo zavolejte lékařskou pomoc.
   
• Pokousání – nejčastější úrazy u dětí jsou také následkem pokousání domácím mazlíčkem. Pokud k němu dojde a je v masivním rozsahu, na nic nečekejte a co nejdříve vyhledejte lékaře. Pokuste se zastavit krvácení a není-li zvíře vaše, požádejte majitele, aby navštívil veterináře a opatřil potvrzení a bezinfekčnosti zvířete. Pokud to není možné, bude nutné přeočkování proti vzteklině. U zvířat žijících volně je situace složitější, opět je však důležité vyhledat lékaře a umět zvíře co nejlépe popsat (nebezpečí hrozí zejména při pokousání netopýrem nebo potkanem). Při uštknutí hadem ránu nesajte, ale znehybněte postiženou část těla, chlaďte ji a obraťte se na lékaře.
   
• Alergická reakce – může se objevit po požití silně alergizujících potravin (např. oříšky) nebo po štípnutí bodavým hmyzem, jako je vosa, včela nebo sršeň. Nejste-li si jistí, zda je vaše dítě na „něco“ alergické, dbejte zvýšené pozornosti při zkoušení nových potravin u dítěte a sledujte reakce na některé druhy ovoce (ovoce se slupkou, se zrníčky), zeleniny a pochutiny obsahující sóju nebo skořápkové plody. Může se objevit mírná alergická reakce, kdy otečou rty, nebo se objeví kožní vyrážka. Závažné alergické reakce mohou nastat při zkonzumování např. buráků nebo po píchnutí včely do jazyka, úst nebo krku a u alergiků pak mohou vyústit až anafylaktickým šokem, kdy je vážně ohrožen život. Jako první pomoc je vhodné podat kostku ledu k cucání, chladit postižené místo a neustále sledovat stav dítěte. V případě, že se stav zhoršuje, urychleně vyhledejte lékařskou pomoc.
   
• Laryngitida neboli zánět hrtanu – jedná se o závažné zánětlivé onemocnění horních cest dýchacích (okolí hlasivek), které se projevuje štěkavým kašlem a sípavým dýcháním. Obvykle se objevuje v noci, kdy se dítě dusí a nedokáže se pořádně nadechnout. První pomoc v tomto případě je studený vzduch. V zimě stačí dítě zabalit do deky a nechat jej dýchat chladný vzduch u otevřeného okna, pokud je teplo, nechte jej dýchat chladný vzduch z lednice. Obraťte se co nejdříve na svého dětského lékaře.
   
• Křeče spojené s horečkou – u některých dětí bývají doprovodným příznakem vysoké horečky tzv. febrilní křeče. Pokud zjistíte, že vaše dítě při horečce trpí těmito křečemi, mějte vždy po ruce lék (většinou s obsahem diazepamu), který křeče zmírní a dítě zklidní. Průběhu křečí nebraňte, odstraňte z blízkosti dítěte nebezpečné předměty a sledujte, jestli dítě může dýchat. Po odeznění křečí může být dítě vyplašené, uklidněte jej a obraťte se na lékaře, který doporučí další postup léčby.

Další situace, kdy byste se měli obrátit na lékaře:

• Pokud má dítě vysoké horečky, které se i po podání léků opakovaně vracejí.
• Při urputném zvracení nebo průjmu, které se nedaří dostat pod kontrolu.
• Dojde-li k jakémukoliv rapidnímu zhoršení stavu.

Mnoha situacím lze předejít. Dávejte pozor na malé děti; dbejte na to, aby se k nim nedostaly nebezpečné předměty (ostré nože, dráždivé chemikálie, horké nápoje); nedávejte jim jídlo nebo drobné předměty, které by se jim mohly dostat do krku. Pokud dojde k nehodě, snažte se zachovat klid a co nejrychleji zasáhnout. Pokud máte možnost navštívit kurz první pomoci, můžete provádět resuscitaci pod vedením odborníka. Praktické zkušenosti vám pomohou v případě nouze reagovat klidně.

Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/