Tento zdánlivě snadno řešitelný problém přináší vrásky na čele poměrně velkému procentu rodičů. Každodenní boje s nafouklým a bolestivým bříškem malého dítěte je vyčerpávající. Kolikrát se zapotí celá rodina. Osvědčené rady babiček nepomáhají. Výsledkem ve většině případů je návštěva dětského lékaře. Se zácpou do ordinace pediatra přichází 5 - 10 %, k dětskému gastroenterologovi až 25 % dětí. Proč zácpa u malých dětí vzniká a co je její příčinou? Jaká jsou základní opatření?
Definice zácpy u dětí není jednoznačná. Počet stolic u dítěte závisí na tom, v jakém vývojovém stadiu se zrovna nachází. Kojenec, který je krmený pouze mateřským mlékem, může mít několik stolic denně, ale také jednu stolici za tři dny (mateřské mléko má velice dobrou stravitelnost). U starších dětí se pak frekvence vyprazdňování může pohybovat od tří za den, na druhé straně stolice třikrát týdně je dle známých kritérií také dostačující.
Obecně lze mluvit o zácpě, pokud stolice odchází s nižší frekvencí jak 3x týdně, pokud je vyprazdňování bolestivé nebo je doprovázeno neschopností udržet stolici (enkoprézou) či zadržováním stolice.
Zácpa je většinou tzv. funkční, a to až v 95 % případů. Znamená to, že ji nedoprovází žádné další onemocnění, které je prvotní příčinou zadržování stolice. Stolice je úmyslně zadržována na základě zkušenosti s předchozím bolestivým vyprazdňováním nebo za nevhodných podmínek např. časový stres před odchodem do školy, společná sociální zařízení ve školkách apod. Stolice zůstává v konečníku, postupnou absorpcí vody tuhne a zvětšuje svůj objem, což dělá další vyprázdnění opět nepříjemné. Zadržování stolice a naplnění konečníku vede k potlačení tzv. defekačního reflexu (pocitu nucení na stolici).
Proto již při prvních známkách zácpy u dětí je nutno zpozornět. Můžeme si všimnout, že děti si odmítají sednout na nočník, schovávají se a zaujímají podřep se zatnutými hýžděmi. Objevuje se také špinění, bolesti břicha, nadýmání, nechutenství i zvracení, častý odchod malého množství řídké stolice, pomočování a časté infekce močových cest (především u dívek).
Zbylých 5 % případů připadá na zácpu organickou. Příčina zácpy bývá primárně někde jinde v rámci lidského těla, resp. způsobuje ji nějaké další onemocnění, jehož řešení je pak v rukou lékařů.
Pokud se zácpa u vašeho dítěte objeví, je vhodné se poradit u ošetřujícího lékaře, aby bylo jasné, o jaký typ zácpy se jedná. Lékař pak navrhne postup léčby.
Funkční zácpa u dětí přichází většinou ve třech vývojových stádiích. Při přechodu z kojení na nemléčné příkrmy, v období přechodu z plen a nácviku vyprazdňování a při vstupu do dětského kolektivu.
Přechod na nemléčné příkrmy znamená pro kojence změnu konzistence stolice. Stolice je tuhá a dítě si s vyprazdňováním musí poradit. Kolikrát tedy dochází k nahromadění většího objemu stolice a problém je na světě.
Zátěžové období také představuje přechod z plen na nočník. Přílišná snaha o co nejrychlejší odstranění plen nebývá vždy pro dítě to nejlepší. Příčinou zácpy totiž bývá i emoční napětí. Tlak, který je na dítě vyvíjen, dítě nezvládne a začne mít problém s poruchou defekačního reflexu. Dítě je zmatené, neví, kdy se má skutečně vyprázdnit. Zácpu je pak nutno řešit nejen v ordinaci dětského lékaře, ale často i s dětským psychologem. Důležité je mít na paměti, že vývoj dětí je odlišný. Každé dítě se pleny zbavuje v jiném věku a soutěžení a porovnání v rámci dětského kolektivu v tomto případě opravdu nemá smysl, spíše naopak.
Problémy mohou nastat také při prvním kontaktu se školou nebo školkou. Dítě může zažívat stres a strach z vyprazdňování mimo domov.
Z dalších příčin funkční zácpy je možno uvést špatně sestavený jídelníček. Na vině je také nedostatek pohybu a nedostatečný příjem tekutin. Každý rodič by se měl zamyslet, zda jeho dítě netráví u počítače, smartphonu, tabletu či u herní konzole příliš mnoho času, popřípadě zda je nutný každodenní odvoz dítěte autem do školy. Pravidelné procházky motivované odměnou nebo jiná sportovní aktivita budou mít kladný vliv nejen na problémy se zácpou, ale i na celkové zdraví a fyzickou zdatnost dítěte. U batolat stačí dbát na pravidelné rozhýbání. Výsledek na sebe nenechá dlouho čekat. Je známo, že pravidelné cvičení urychlí průchod stravy zažívacím traktem. U malých dětí také blahodárně působí masáže bříška (např. speciální masáže pomocí měkkých molitanových míčků), stejný efekt může mít teplá koupel.
Velmi často mohou za zácpou stát i problémy v rodině. Pro dítě bývá psychicky náročný jak příchod nového sourozence, tak rozvod rodičů. Důležité je tedy zklidnit rodinnou atmosféru a odstranit rušivé vlivy.
Pokud problémy se zácpou přetrvávají déle, je na místě konzultace s dětským lékařem. Navštívit pediatra bychom měli i v případech, kdy dítě pociťuje bolest břicha, trpí nechutenstvím, křičí, pociťuje silnou bolest při vyprazdňování, na prádle či ve stolici je patrná krev nebo zácpa trvá déle než tři dny.
Základem léčby zácpy je nácvik pravidelnosti a zavedení rituálu, na který si dítě zvykne a bude ho brát jako přirozenou věc. Začíná se zhruba 30 minut po jídle. Nejvhodnější doba nastává většinu po snídani, kdy dítě vypije teplý čaj nebo kakao. Důležitá je podpora a nenásilný přístup, kdy dítě k ničemu nenutíme a snažíme se nacvičovat vyprázdnění hravou formou. Dobré je také dítě motivovat zavedením kalendáře a odměňovat ho.
Změna stravovacích návyků a pohyb patří k zásadním opatřením. Přísun dostatečného množství tekutin a vlákniny v potravě je zajištěn zejména zeleninou, ovocem a zvýšeným příjmem čisté vody (bez bublinek a ochucení). Do jídelníčku by se navíc měly přidat potravinyjako jogurt s živými kulturami, celozrnné pečivo a ovesné vločky. Naopak vynechat by se měla čokoláda, sladkosti, uzeniny a produkty z bílé mouky. Z ovoce mají potom projímavé vlastnosti zejména švestky, fíky, grepy, meruňky a hrušky. Dobré je také zařadit čaje, které napomáhají trávení, jako je heřmánkový, fenyklový a mátový čaj.
Pozor. U menších dětí by se to s podáním vlákniny nemělo moc přehánět – může totiž způsobit nafouknutí bříška a koliku, v případě nedostatečného množství tekutin dokonce i zácpu
Pokud se po změně každodenních stravovacích a pohybových návyků nedostaví odezva, je vhodné se poradit s ošetřujícím lékařem. Cílem většinou bývá odstranění zadržované stolice. Od 10 let věku je možno zavést glycerinový čípek, lepší efekt pak má klyzma (klystýr), např. Easylax® (bez věkového omezení), nebo se dětem ústy podává vysoko dávkovaný polyethylenglykol po dobu 3 – 6 dnů, např. Forlax®, Laxbalance® (obojí od 6 měsíců). Jedním z řešení je i manuální vybavení stolice. Pod lékařským dohledem a ve výjimečných případech se podává list senny, u dětí starších 4 let i přípravky na bázi léčivé látky bisacodyl. V případě psychických potíží jsou dobré zkušenosti i s podáváním homeopatik např. Causticum 15 CH. O užívání homeopatik je ale nutno se poradit s homeopatem.
V druhém kroku se zavádí udržovací léčba. Výsledkem by mělo být pravidelné a nebolestivé vyprazdňování. Aby byla udržovací léčba efektivní, zavádí se na dobu minimálně 3 měsíců. Používají se tzv. osmotická projímadla. Tato projímadla zvětšují objem vody ve střevech, což vede k rozpohybování střev a vyprázdnění vodnaté stolice. Výhodou těchto projímadel je zejména jejich bezpečnost (mohou je používat jak děti, tak těhotné a kojící ženy). Navíc nehrozí, že by na ně vznikl návyk. Z projímadel je možno vybrat na bázi polyethylenglykolu (makrogolu) např. Forlax® a LaxBalance®. Polyethylenglykol má minimum nežádoucích účinků, neboť není štěpen ani střevní mikroflórou. Druhou možnost představuje lactulosa, např. Lactulosa Biomedica® aDuphalac®, která je ovšem střevní mikroflórou štěpena. Proto se mohou objevit vedlejší účinky jako je nadýmání a plynatost. Často se proto z jejího dlouhodobého podání upouští. V rámci udržovací léčby se také používají látky změkčující stolici. Parafínový olej se podává zejména u starších dětí, kde nehrozí riziko vdechnutí. K úpravě zažívání je možno také jako doplněk zařadit probiotika.
Léčba zácpy je zdlouhavý proces. Základní výbavou každého rodiče by tedy měla být trpělivost, laskavost, pochopení a vytrvalá snaha o dodržení doporučeného postupu. Křikem a tlakem na dítě se v tomto případě nic nevyřeší. I když problémy ustoupí, je nutno základní principy léčby dodržovat ještě po dobu 12 – 24 měsíců. Přesto se může problém opětovně objevovat a až u čtvrtiny pacientů přetrvává do dospělosti.