Vitamín D (Cholekalciferol)

Dříve se účinky vitaminu D spojovaly především s růstem a vývojem kostí. Dnes jsou prokázány komplexní účinky vitaminu D na organismus a jeho nedostatek je spojován s rozvojem mnoha onemocnění, poruchami imunity a duševními poruchami. Největším přirozeným zdrojem vitaminu D je sluneční světlo, které poskytuje 90 % množství, které naše tělo potřebuje.

Při jeho nedostatku je však třeba doplnit ho potravou nebo vhodnými doplňky. Až polovina naší populace trpí nedostatkem a souvisejícími komplikacemi, a to nejen těmi, které se týkají kostí.

Co je to vitamin D?

Vitamin D je skupina vitaminů rozpustných v tucích (tzv. kalciferol), které se do těla dostávají buď stravou (vitaminy D2 a D3), nebo vznikají v těle působením UV záření (pouze vitamin D3). Tyto látky se v těle přeměňují na své aktivní formy a působí na mnoho buněk, tkání a procesů v těle. Důležitými zástupci jsou vitamin D2 (ergokalciferol) a vitamin D3 (cholekalciferol).

Vitamín D2 tělo přijímá především z rostlinných zdrojů (např. avokáda), některých hub (lišek, žampionů, smržů a sušených hub) a kvasnic.

Pro naše tělo je však významnější vitamin D3, který se jednak tvoří v kůži z cholesterolu působením slunečního (respektive UVB) záření, jednak je obsažen v potravě živočišného původu. Jeho účinnost na organismus je o 30 % lepší než vitaminu D2.

Odkud se dá vitamin D získat?

Z potravy se údajně denně přijímá přibližně 50-150 IU (IU je mezinárodní jednotka; pro vitamin D odpovídá 1 IU 0,025 µg, 40 IU = 1 µg). Nejvyšší koncentrace se nachází v oleji z rybích jater (olej z tresčích jater), který obsahuje až 10 000 IU na 100 g. Ve významném množství se nachází také v tučných mořských a sladkovodních rybách (např. úhoř, losos, pstruh, makrela, sardinky, sleď a tuňák), nejlépe čerstvých a ulovených ve volné přírodě, ale také v konzervovaných a uzených rybách. Sádlo a slanina (pouze z volně chovaných prasat chovaných na slunci) a vaječné žloutky z volně chovaných kuřat rovněž obsahují čtyřikrát až šestkrát více vitaminu D než kuřata chovaná v klecích.

Protože přirozený vitamin D není denně dostupný, jsou některé potraviny uměle obohaceny vitaminem D. Jedná se o tzv. fortifikované potraviny, jako je margarín, cereálie a kakao. V USA jsou vitaminem D obohaceny také mléko, ovocné džusy, jogurty a chléb.

Nejdůležitějším přírodním zdrojem však zůstává slunce, které tvoří 80-90 % denního dávky a není možné se jím předávkovat. Doba strávená na slunci a plocha těla se u jednotlivých lidí liší a názory odborníků se různí. V souhrnu se doporučuje vystavovat slunci alespoň 1/4 plochy těla odpovídající obličeji, pažím a dekoltu (nebo nohám od kolen dolů) po dobu 10-20 minut alespoň třikrát týdně bez opalovacího krému. Důležitý je také typ světla (čím tmavší typ, tím delší expozice slunečnímu záření je nutná), zeměpisná poloha (nadmořská výška a zeměpisná šířka) a věk (čím je člověk starší, tím nižší je schopnost kůže tvořit vitamin D; u lidí starších 75 let je asi 4-5krát nižší než u lidí ve věku 30 let).

Od dubna do října poskytuje běžná fyzická aktivita venku (např. chození do práce, nakupování, procházky s dětmi, venčení psa) dostatek záření pro tvorbu vitaminu D v kůži. V ostatních měsících je tvorba vitaminu D nedostatečná, protože se musí ukládat v játrech nebo přijímat ze stravy.

Jak vzniká aktivní forma vitaminu D?

Kalcidiol je první aktivní formou vitaminu D a vzniká z obou prekurzorů (vitaminu D2 a D3) působením enzymů v játrech. Má významný vliv na vstřebávání vápníku ze střev a na metabolismus kostí. Hladina kalcidiolu v krvi je proto ukazatelem dostatku nebo nedostatku vitaminu D v organismu. Ideální rozmezí je 30-50 ng/ml (nebo 75-125 nmol/l).

Kalcitriol je vysoce aktivní forma vitaminu D. Vyrábí se především v ledvinách z kalcidiolu. Hraje roli v mnoha procesech v těle. Může působit systémově prostřednictvím krve, kdy působí jako hormon, nebo lokálně, kdy je produkován v některých buňkách imunitního systému, kůže a placenty a působí na okolní buňky (tzv. parakrinní působení).

Účinky vitaminu D

• Vliv na metabolismus kostní tkáně

Vitamin D zvyšuje vstřebávání vápníku ze střeva, stimuluje buňky kostní tkáně (tzv. osteoblasty) k produkci kolagenu typu I a syntéze bílkoviny zvané osteokalcin. Ovlivňuje také hladinu fosforu v krvi, který se spolu s vápníkem využívá pro mineralizaci kostí. To vše je nezbytné pro správný růst a vývoj kostí a pro hojení po zlomeninách. Když hladina kalcidiolu v krvi klesne pod 30 ng/ml, příštítná tělíska vylučují parathormon, který má opačný účinek než kalcidiol, tj. podporuje uvolňování vápníku z kostí (demineralizaci).

• Vliv na imunitní systém

Nízké hladiny kalcidiolu jsou spojeny s některými autoimunitními onemocněními, jako je roztroušená skleróza, revmatoidní artritida a zánětlivé střevní onemocnění (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida). Kromě toho bylo prokázáno, že vitamin D má příznivý vliv na funkci některých buněk imunitního systému (makrofágy, beta-lymfocyty a T-lymfocyty), zlepšuje funkci bariér, zprostředkovává vrozenou imunitu proti některým onemocněním a podporuje tvorbu antibakteriální látky katepsidinu, která zlepšuje protizánětlivé reakce.

• Vliv na kardiovaskulární systém

Kalcitriol zvyšuje tvorbu nových buněk hladkého svalu srdečního a podílí se na regulaci krevního tlaku. Nedostatek vitaminu D je spojen s různými srdečními onemocněními (srdeční selhání, hypertrofie srdce) a ukládáním vápníku ve stěnách cév (kalcifikace).

• Vliv na syntézu inzulínu a vnímavost tkání vůči němu

Na druhé straně nedostatek vitaminu D snižuje inzulinovou rezistenci, tj. citlivost tkání na působení inzulinu, a podporuje rozvoj a zhoršení diabetu I. typu.

• Vliv na rozvoj onkologických onemocnění

Protinádorový účinek vitaminu D se projevuje na různých úrovních tím, že inhibuje dělení nádorových buněk a zároveň zvyšuje náchylnost nádorových buněk ke smrti (tzv. buněčná smrt). Tento účinek byl prokázán u rakoviny prsu, prostaty a tlustého střeva. Zvýšení koncentrace kalcidiolu o 10 ng/ml snížilo úmrtnost až o 29 %!

• Vliv na rozvoj duševních poruch

Bylo prokázáno, že nedostatek vitaminu D je jednou z příčin zhoršení paměti a snížení výkonných mozkových funkcí spojených s rozvojem Alzheimerovy choroby a stařecké demence. Je také příčinou kognitivní dysfunkce a některých psychiatrických poruch (např. bipolární poruchy, schizofrenie). Podle nejnovějších studií je nedostatek vitaminu D spojen také s rozvojem deprese.

• Vliv na dítě v těhotenství

Dostatečné množství vitaminu D je nezbytné pro správný vývoj mozku, nervového a imunitního systému a kostry dítěte. Nedostatek vitaminu během těhotenství je spojen s vyšším výskytem alergií a astmatu u dětí.

Příčiny nedostatku

• nedostatek slunečního záření,
• nedostatečný přísun v potravě,
• nemoci spojené s poruchami vstřebávání živin (např. celiakie, laktózová intolerance, syndrom krátkého střeva, chronické infekční nemoci trávicího traktu, nemoci slinivky břišní),
• jiná onemocnění - zvýšená funkce štítné žlázy, cukrovka, závažná onemocnění jater a ledvin,
• obezita,
• zvýšená potřeba v těhotenství a při kojení,
• při užívání některých léků (např. antiepileptika, hypnotika, bisfosfonáty) a ve stáří,
• tmavá barva pleti,
• striktní vegetariánství.

Nedostatek vitaminu D a jeho následky

K nedostatku vitaminu D dochází při koncentraci kalcidiolu v krvi v rozmezí 10-20 ng/ml. Již při koncentraci pod 30 ng/ml se snižuje vstřebávání vápníku a aktivuje se sekrece parathormonu, který podporuje demineralizaci kostí. Těžký nedostatek vápníku se vyskytuje pod 10 ng/ml a je bohužel velmi častý u starších osob (80 % pacientů starších 80 let) a je hlavní příčinou senilní osteoporózy.

Zdroj: www.lekarnickekapky.cz (Autor: PharmDr. Kateřina Dubská, Lékárna Dům zdraví Hodonín / Revize (říjen 2024): PharmDr. Lucie Malečová, Ústavní lékárna IKEM, Praha / Článek byl poprvé publikován v říjnu 2016)