Téměř čtvrtina české populace je závislá na cigaretách, mladé lidi lákají alternativy.
V roce 2022 bylo mezi českou populací 24,4 % kuřáků různých druhů tabákových výrobků. Výrazně se zvýšilo používání elektronických cigaret a nikotinových sáčků. K alternativám se častěji obracejí mladí lidé, zejména ve věku 15 let a více, a to i v případě, že nikdy nekouřili běžné cigarety. Co se týče alkoholu, Česká republika zůstává jedním z největších konzumentů na světě. Vyplývá to z výsledků reprezentativního průzkumu spotřeby tabáku a alkoholu v ČR (NAUTA), který každoročně zveřejňuje Státní zdravotní ústav u příležitosti Světového dne bez tabáku. Tento den vyhlašuje Světová zdravotnická organizace (WHO) od roku 1987 a letos připadá na 31. května.
"Průzkum potvrzuje dvě věci. Přestože podíl kuřáků v populaci postupně klesá, celkové chování Čechů k tabáku a alkoholu se v posledních letech výrazně nezlepšilo. Zároveň studie opakovaně prokázaly, že konzumace alkoholu je úzce spojena s kouřením tabáku. Zdravotní rizika spojená s užíváním tabáku a alkoholu se zdvojnásobují. Jako ministr zdravotnictví i jako lékař jsem přesvědčen, že je třeba neustále usilovat o snižování těchto škod. Zejména v oblasti prevence je třeba zvýšit povědomí všech o tom, jak závažné mohou být škody na zdraví," řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
"Kouření zabíjí lidi a způsobuje závažná onemocnění, jako je rakovina a kardiovaskulární choroby," slýchá veřejnost pravidelně a informuje o tom na obalech výrobků, ale někteří lidé jako by tato fakta odmítali přijmout. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je však tabáková epidemie jednou z nejvážnějších hrozeb pro veřejné zdraví, jaké kdy svět čelil. Tabák každoročně zabije více než 8 milionů lidí. Více než sedm milionů z nich umírá v důsledku přímého užívání tabáku a přibližně 1,2 milionu v důsledku vystavení pasivnímu kouření mezi nekuřáky. Alkohol je odborníky považován za druhý nejvýznamnější rizikový faktor rakoviny hned po kouření," říká Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu.
Výsledky – tabák
Mezi obyvateli ČR v roce 2022 je 24,4 % kuřáků různých druhů tabákových výrobků, včetně cigaret (průmyslově vyráběných i ručně balených), dýmek, doutníků, doutníčků a vodních dýmek; denně kouří 20,6 % mužů a 12,0 % žen ve věku 15 a více let; denně kouří 20,6 % mužů a 12,0 % žen ve věku 15 a více let. I přes pravidelné roční výkyvy je však patrné, že podíl kuřáků v populaci (prevalence) v letech 2012-2022 trvale klesal.
Česká populace kouří převážně běžné cigarety. Podíl ostatních tabákových výrobků určených ke kouření je nízký. Celkově nejvíce cigaret (15-24 cigaret denně) vykouří denní kuřáci (30,2 %). Mezi všemi kuřáky vykouří muži v průměru o tři cigarety denně více než ženy.
Podíl osob konzumujících méně než pět cigaret denně je vyšší u žen než u mužů a spotřeba více než 25 cigaret denně je výrazně vyšší u mužů než u žen. Podíl kuřáků, kteří kouří v průměru více než 25 cigaret denně, se mezi lety 2021 a 2022 zvýšil, ale není to statisticky významné (2,9 % vs. 5,6 %, p = 0,171). Nejvyšší podíl silných kuřáků je ve věkové skupině 45-64 let (9,8 %). V nejmladší věkové skupině 15-24 let nebyl již druhý rok po sobě zjištěn žádný takto zarytý kuřák.
"S rostoucím tlakem na kontrolu tabáku tabákové společnosti vyvíjejí a uvádějí na trh nové alternativy tabáku, jako jsou zahřívané cigarety, elektronické cigarety a nikotinové sáčky, a propagují je jako méně toxické a bezpečnější alternativy tradičních cigaret. Ve skutečnosti tyto výrobky nejsou neškodné a mohou uživatele vystavit vyššímu množství některých toxických látek. Pokud navíc obsahují nikotin, může se jejich užívání stát velmi rychle návykovým. Zejména pokud nikotin užívají děti a mladiství, může to mít negativní dopad na vývoj mozku," zdůrazňuje doktorka Marie Nejedlá, ředitelka Centra podpory veřejného zdraví při Státním ústavu pro podporu zdraví.
Elektronické cigarety
V roce 2022 používalo e-cigaretu alespoň jednou měsíčně 10,2 % respondentů, což je o 2,8 procentního bodu více než v roce 2021 (7,4 %) a statisticky významně (p = 0,003). Denně používá e-cigaretu více mužů než žen (5,1 %). Nejvyšší podíl uživatelů je ve věkové skupině 15-24 let (24,9 %), která se oproti předchozím letům více než zdvojnásobila. Podíl uživatelů ve starších věkových skupinách se oproti roku 2021 také zvýšil, a to ve věkové skupině 25-44 let o 2,7 procentního bodu, ve věkové skupině 45-64 let o 1,3 procentního bodu a v nejstarší věkové skupině o 0,2 procentního bodu.
Ve srovnání s rokem 2021 se statisticky významně zvýšil podíl (p = 0,049) uživatelů e-cigaret, kteří před použitím e-cigaret nekouřili běžné cigarety (28,2 % v roce 2021 oproti 37,9 % v roce 2022). Nárůst podílu je zvláště významný u osob ve věku 15-24 let (37,5 % v roce 2021 oproti 52,1 % v roce 2022), což lze pozorovat od roku 2019. Podobně se zvyšuje i počet uživatelů e-cigaret, kteří jsou bývalými pravidelnými kuřáky cigaret (19,3 % v roce 2021 oproti 27,7 % v roce 2022). Naopak klesá podíl uživatelů, kteří používají e-cigarety a kouří běžné cigarety (52,5 % v roce 2021 oproti 34,5 % v roce 2022).
Zahřívané tabákové výrobky
"Na rozdíl od e-cigaret obsahují zahřívané tabákové výrobky tabák. Světová zdravotnická organizace (WHO) vysvětluje, že tabák v těchto výrobcích se zahřívá, aniž by došlo k jeho zapálení, a produkuje emise obsahující nikotin a další chemické látky. Tabákové společnosti označují zahřívané tabákové výrobky za méně škodlivou alternativu cigaret, ale WHO přesto nabádá k opatrnosti, protože výzkum zahřívaných tabákových výrobků je méně pokročilý než výzkum e-cigaret a riziko škodlivosti, zejména po dlouhodobém používání, není známo," vysvětluje doktorka Marie Nejedlá.
Podle respondentů NAUTA 2022 v současnosti užívá zahřívané tabákové výrobky 6,6 % respondentů, což potvrzuje mírný pokles oproti roku 2021 (7,0 %). Zahřívané tabákové výrobky denně užívá 4,3 % respondentů (3,9 % v roce 2021), více žen než mužů. Většina uživatelů je ve věku 25-44 let, zatímco v roce 2021 to bylo 15-24 let.
Nikotinové sáčky
Novinkou v dotazníku bylo od roku 2020 také používání nikotinových krabiček bez kouření cigaret. Nejvyšší podíl uživatelů mají mladí lidé ve věku 15-24 let, jejichž podíl se zvýší z 6,3 % v roce 2020 na 9,0 % v roce 2022.
Nikotinové sáčky se vkládají mezi rty a dásně. Neobsahují tabákové listy, ale dehydrovaný (ochucený) nikotin, který se vstřebává do krevního oběhu přes ústní sliznici. Obvykle obsahují také rostlinnou vlákninu, aromata a sladidla.
"Výzkumníci varují, že beztabákové sáčky s nikotinem, prodávané v různých ovocných příchutích, v atraktivních obalech a diskrétně dostupné, jsou atraktivní zejména pro mladé lidi a nekuřáky. Pokud nejsou regulovány, mohou také obsahovat vysoké množství nikotinu," říká MUDr. Nejedlá.
Více než čtvrtina (27,1 %) současných kuřáků (28,9 % mužů a 24,1 % žen) uvedla, že se v roce 2022 pokusila přestat kouřit. Podíl těch, kteří se pokusili přestat kouřit, je nejvyšší mezi mladými kuřáky ve věku 15-24 let (33,3 %). Největší snahu přestat kouřit měli respondenti s vyšším vzděláním, zatímco u respondentů s nižším vzděláním byla snaha menší.
Údaje z průzkumu vycházejí ze vzorku 1 784 osob. Průzkum je reprezentativní pro populaci České republiky starší 15 let z hlediska věku, pohlaví a geografického původu.
"Od zavedení komplexních opatření pro kontrolu a regulaci tabáku v mnoha zemích prodej tradičních cigaret postupně klesá. Tabákové společnosti aktivně propagují nové výrobky, jako jsou elektronické cigarety a zahřívané cigarety, a lobbují u vlád za omezení jejich regulace. Tyto nové výrobky je často obtížné charakterizovat, což vytváří řadu regulačních problémů.
Tabákový a související průmysl zároveň tyto nové výrobky prodává jako "čisté", "bezdýmné" a "bezpečnější" a tvrdí, že představují účinný způsob, jak přestat kouřit. Nové tabákové výrobky se dodávají v tisících příchutí, což je činí atraktivnějšími: pokud tyto výrobky vyzkoušejí a používají dospívající a děti, je více než dvakrát pravděpodobnější, že v budoucnu začnou kouřit tradiční cigarety. Tabákový průmysl se snaží přilákat nové zákazníky a udělat z další generace závislé na nikotinu. To nesmíme dopustit," řekla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v České republice.
Výsledky – alkohol
V reprezentativním vzorku dospělých (ve věku 15 let a více) 15,9 % respondentů uvedlo, že pije často a pravidelně (tj. denně nebo každý druhý den). To je pouze nepatrný nárůst o 0,5 procentního bodu oproti předchozímu roku. Trvalou (celoživotní) abstinenci uvedlo 3,6 % respondentů (v roce 2021 to bylo 4,0 %). Abstinenci v posledním roce uvedlo 11,7 % respondentů. Dlouhodobou abstinenci uvedlo 15,3 % reprezentativního vzorku; v roce 2021 bylo dlouhodobě abstinujících 17,7 % respondentů.
Průměrnou roční spotřebu na osobu lze na základě údajů z průzkumu odhadnout na 7,2 litru čistého alkoholu, resp. 8,5 litru při vyloučení abstinentů; v roce 2022 byla průměrná roční spotřeba srovnatelná s úrovní v roce 2021, tj. 6,9 litru, resp. 8,3 litru při vyloučení abstinentů.
Časté nárazové pití, tj. pití alkoholu více než jednou týdně, uvedlo 12,4 % respondentů (17,1 % mužů a 8,0 % žen).
Nejčastějším druhem alkoholického nápoje, kterému dávají přednost muži, je pivo (46,8 % mužů pije pivo jednou týdně nebo častěji). Víno je nejoblíbenějším nápojem žen, pravidelně jej týdně nebo častěji konzumuje 24,1 % dotázaných žen. Destilované lihoviny pravidelně týdně nebo častěji konzumuje 14,2 % mužů a 5,4 % žen.
Do kategorie "škodlivé pití" spadá 8,0 % mužů a 7,1 % žen. Pro účely této studie je škodlivé užívání alkoholu definováno jako průměrná denní spotřeba více než 60 g etanolu u mužů a 40 g u žen.
Lékaři vedli rozhovory s 37,4 % respondentů ohledně jejich pitného režimu a 8,4 % z nich bylo doporučeno omezit konzumaci alkoholu. Ti, kteří konzumovali alkohol se škodlivými účinky, nejčastěji doporučovali omezit konzumaci alkoholu. Názor na potřebu omezit konzumaci alkoholu byl mezi respondenty nízký, pouze 2,0 % uvedlo potřebu omezit konzumaci alkoholu.
Souhrn
Kritická analýza spotřebních zvyklostí dospělé české populace v letech 2012 až 2022 ukazuje vysokou míru stability. Přestože mezi jednotlivými roky měření existují dílčí rozdíly, nelze je interpretovat jako zásadní změnu trendů. V mezinárodním měřítku patří Česká republika mezi země s velmi vysokou mírou spotřeby alkoholu. To má nepochybně negativní zdravotní, sociální a ekonomické důsledky.
Spotřeba alkoholu je úzce spojena s kouřením cigaret. Mezi mírnými konzumenty alkoholu kouří pouze 22,7 %, což je o 1,7 procentního bodu méně než v celkové populaci, zatímco kouření je výrazně častější mezi konzumenty rizikových a škodlivých nápojů (32,8 %, resp. 44,6 %). Zdravotní riziko se u konzumentů silných nápojů zdvojnásobuje v důsledku přidružených rizikových faktorů spojených s kouřením.
Zdroj: https://www.mzcr.cz/
