Sterilizace - bezpečná, vysoce spolehlivá, leč nevratná antikoncepční metoda

Jaký je princip mužské a ženské sterilizace? Co je vazektomie? A jaké jsou výhody a nevýhody obou zákroků? Lze i po těchto zákrocích mít někdy děti?

Mužská sterilizace (vazektomie)

Jedná se o chirurgické přetětí a podvázání chámovodů. Chámovody jsou trubicovité orgány, vystupující z nadvarlat, která při ejakulaci odvádí sperma do močové trubice.

Hlavním principem mužské sterilizace není zabránit tvorbě funkčních spermií ve varlatech, ale znemožnit spermiím cestu k oplodnění vajíčka. Mužské tělo tedy dál tvoří životaschopné a funkční spermie, ale ty se po vazektomii nedostanou přerušenými chámovody do penisu.

Zákrok je rychlý, délka výkonu obvykle nepřesahuje 15 minut a provádí se ambulantně, bez nutnosti hospitalizace. Při zákroku v lokální anestezii se v oblasti šourku přetnou oba chámovody a jejich konce se z obou stran podvážou. Nejpoužívanější tzv. bezskalpelová metoda po sobě zanechá malou, cca 5 mm, snadno se hojící jizvu.

Po zákroku by se měl muž během dvou dní vyvarovat větší tělesné námahy. Komplikace po zákroku jsou minimální, nejčastěji zahrnují otok, slabou bolest nebo krevní podlitinu v místě zákroku.

Sterilita nepřichází automaticky ihned po zákroku. Přechodové období, kdy se v ejakulátu vyskytuje ještě zbytkové množství funkčních spermií, schopných oplodnit vajíčko, trvá několik týdnů až měsíců. V přechodovém období po zákroku se doporučuje používat při pohlavním styku dodatečně kondom. V literatuře se uvádí, že absolutní neplodnost nastupuje po alespoň dvaceti očistných ejakulacích v průběhu tří měsíců po zákroku. Tuto skutečnost je dobré potvrdit kontrolním spermiogramem – který označí ejakulát za čistý (potvrdí stav tzv. azoospermie), pokud se v něm po třech měsících od vazektomie vyskytuje méně, než 100 000 nepohyblivých spermií. Naopak pokud i po půl roce jsou v ejakulátu přítomny pohyblivé spermie, měla by být vazektomie provedena znovu.

Selhání vazektomie je možné procesem rekanalizace. K rekanalizaci záhy po zákroku dochází podle statistik u 0,2 – 5,3 % případů. Později je rekanalizace vzácnější, uvádí se 0,03 – 1,2 % sterilizovaných mužů.

• Další poutavá fakta o mužské sterilizaci:
  • Sterilizace nemá vliv na sexuální život muže – na pohlavní styk nebo na orgasmus.
  • Ejakulace po vazektomii probíhá beze změny, liší se menším množstvím ejakulátu.
  • Sterilizace neovlivňuje sexuální libido.
  • Ve srovnání se sterilizačními technikami žen se u mužské vazektomie prakticky nevyskytují závažné komplikace. Jedná se o rychlejší a bezpečnější metodu.
  • Vazektomie je v zahraničí oblíbenou antikoncepční metodou, v České republice není tato metoda ještě zdaleka tak rozšířená, jako ve světě.

Ženská sterilizace

Stejně jako u mužů je ženská sterilizace chirurgický výkon, při kterém dojde ke zneprůchodnění obou vejcovodů. Vejcovody jsou párové trubicovité orgány, které otevřeným koncem ústí každý u jednoho vaječníku a vedou uvolněné zralé vajíčko do dělohy. Ve vejcovodech nejčastěji dochází k oplodnění vajíčka spermií.

Hlavním principem ženské sterilizace není zabránit ovulaci, tedy uvolnění zralého vajíčka z vaječníků, ale znemožnit cestu zralého vajíčka do dělohy. Ženské tělo tedy dál uvolňuje zralá vajíčka, ale nedojde k jejich cestě do dělohy.

Samotný sterilizační zákrok je v porovnání mužským o maličko delší a komplikovanější. Vyžaduje nejméně jednodenní až dvoudenní hospitalizaci a provádí se zpravidla v celkové anestezii (cca 30 minut). Zákrok se v dnešní době provádí nejčastěji laparoskopicky nebo jako sdružený výkon v břišní dutině při jiné operaci, zejména při porodu císařským řezem. Při zákroku dojde k nevratnému přerušení v některých případech dokonce k odstranění vejcovodů. V dnešní době existuje několik možností, jak konkrétně sterilizaci u ženy provést. Využití a preference jednotlivých metod se mohou v různých zemích lišit, vždy odráží a zohledňují konkrétní stav a potřeby dané ženy.

Komplikace po zákroku zahrnují riziko vnitřního krvácení, srůstů, infekce či reakce na anestezii. Po zákroku je vyžadován klidový režim, alespoň po dobu prvního týdne. Během tohoto období se nedoporučuje zvedat těžké předměty, zvýšená opatrnost je na místě i při zvedání dětí.

Jako možná prevence srůstů po gynekologických chirurgických zákrocích lze při zákroku použít volně prodejný zdravotnický prostředek – Hyalobarrier gel®. Gel, obsahuje tělu vlastní látku, čistou kyselinu hyaluronovou, která přilne ke tkáňovému povrchu a vytváří tak bariéru proti srůstům během hojící fáze. Sama kyselina hyaluronová se přirozeně do čtyř týdnů odbourá. V ideálním případě je to lékař, který ženu o této možnosti před zákrokem informuje, pokud se tak nestane, má žena právo požádat lékaře o aplikaci tohoto gelu při chirurgickém výkonu.

Selhání sterilizace je možné, stejně jako u mužů, procesem částečné rekanalizace vejcovodů. Existuje zde i riziko mimoděložního těhotenství. Pearlův index (PI) vyjadřuje míru spolehlivosti antikoncepční metody, jeho hodnota vyjadřuje počet nežádoucích otěhotnění měřeného u sta žen používajících daný typ antikoncepce po dobu jednoho roku. Čím je hodnota PI nižší, tím je antikoncepční metoda spolehlivější. U ženské sterilizace se PI pohybuje u hodnoty 0 – 0,5. Pro srovnání hodnota PI u hormonální antikoncepce je 0,1 – 0,4, při používání kondomu 4 – 6, a při nechráněném pohlavním styku 80 – 85.

• Další poutavá fakta o ženské sterilizaci:
  • Sterilizace nemá vliv na sexuální život ženy ani neovlivňuje její sexuální libido.
  • I po sterilizaci žena dále pravidelně menstruuje. Celý menstruační cyklus včetně doprovodných stavů (např. premenstruační syndrom, ovulační nebo menstruační bolesti) probíhá beze změny, jak byla žena dříve, před zákrokem, zvyklá.
  • Sterilizace nemá vliv na funkci vaječníků ani není negativně ovlivněna produkce ženských pohlavních hormonů.
  • Sterilizace může redukovat výskyt gynekologických zánětů nebo karcinomu vaječníků.

Sterilizace – metoda nevratná

Sterilizace je nevratný zákrok! Tento fakt je potřeba před podrobením se zákroku důkladně zvážit a promyslet. I proto není zákrok vhodný pro ty, kteří nejsou definitivně rozhodnutí, že již nechtějí mít další potomky.

Na druhou stranu poskytuje sterilizace vysoce účinné a bezpečné antikoncepční řešení těm, kteří už děti mít nechtějí. Při porovnání s ostatními druhy vysoce spolehlivé antikoncepce u žen (hormonální antikoncepce – tablety, náplasti, injekce, podkožní implantáty, vaginální inserty nebo nitroděložní tělíska) – je sterilizace z dlouhodobého hlediska bez nežádoucích účinků, cenově nejpříznivější metoda antikoncepce. U mužů žádná jiná, stejně účinná metoda neexistuje.

Přesto, v případě mužů současné mikrochirurgické metody umožňují, za určitých okolností, obnovení průchodnosti chámovodů a vedou tak k navrácení plodnosti. Pokud muž potřebuje spermie pro umělé oplodnění, lze je odebrat speciální technikou přímo z varlat. U žen se rekonstrukce průchodnosti vejcovodů neprovádí, vzhledem k vysoké účinnosti umělého oplodnění (IVF – in vitro fertilizace) může mít žena děti touto cestou. Náročnost těchto metod, stejně jako finanční náklady na otěhotnění jsou ale násobně vyšší než sterilizace samotná.

Sterilizace – kdy ano a kdy raději ne….

Sterilizace jako trvalá antikoncepční metoda může být doporučena ze zdravotního hlediska lékařem, zvláště ženám, kterým by případné těhotenství nebo porod mohly ublížit na životě. Jedná se například o stavy po opakovaném císařském řezu nebo přítomnost závažných chronických onemocnění. Přesto je rozhodnutí o sterilizaci plně v kompetenci každé ženy, viz. následující odstavec.

Naopak v současné době neexistuje žádná tzv. absolutní kontraindikace, tedy okolnost, která by zabraňovala podstoupit dobrovolnou sterilizaci. Mezi relativní kontraindikace, situace, kdy by měl být žadatel o sterilizaci, ba i lékař na pozoru a měli by plánovaný zákrok a jeho dopady více prodiskutovat patří věk pod 30 let, bezdětnost nebo aktuální stav bez partnera.

Aktuální právní úprava sterilizace

Do roku 2012 byla v České republice sterilizace přísně regulována zákonem. V případě vazektomie mohl muž podstoupit zákrok až po schválení sterilizační komisí a z těchto důvodu není metoda v Česku oproti jiným státům tolik rozšířená.

V květnu roku 2012 nabyl účinnosti Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který mimo jiné upravuje i podmínky pro provádění sterilizace, a to jak u mužů, tak u žen.

Nově, je sterilizace ze zdravotních důvodů je možná od 18 let. Sterilizaci z jiných než zdravotních důvodů lze provést pacientovi, po dovršení věku 21 let, a to na základě písemné žádosti.

Před provedením zákroku je ošetřující lékař povinen podat pacientovi informaci o povaze zdravotního výkonu, trvalých následcích a možných rizicích. Informace musí být podána před svědkem, kterým je nejčastěji zdravotnický pracovník, pacient má právo přizvat dalšího svědka podle vlastního výběru. Záznam o podání informace podepíše ošetřující lékař, pacient a svědci. Podepsaný záznam je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. Mezi podáním informace a udělením pacientova písemného souhlasu se zákrokem musí uplynout zákonem předepsaná lhůta, čas na rozmyšlenou. V případě dobrovolné sterilizace musí být lhůta před udělením písemného souhlasu alespoň 14 dnů, v případě sterilizace ze zdravotních důvodů jen 7 dnů.

Úhrada zákroku z prostředků veřejného zdravotního pojištění je možná jen v případě sterilizace ze zdravotních důvodů. Sterilizaci na vlastní žádost si plně hradí klient.

Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/ (Mgr. Klára Bechná)