Spánek bychom neměli podceňovat: přes 50 procent Čechů trpí nějakou poruchou spánku

Poruchy spánku se stávají rozšířenějším jevem. Experti uvádějí, že více než 50 procent občanů České republiky zažívá nějaký problém se spánkem, přičemž ženy jsou v této skupině zastoupeny více než muži. Jak zdůrazňuje Česká lékárnická komora, potíže se spánkem mají nepříznivý vliv nejen na duševní stav, ale také zvyšují pravděpodobnost rozvoje nemocí spojených s moderním životním stylem. Komora se touto problematikou zabývá u příležitosti Světového dne spánku, který je stanoven na pátek 14. března.
 

„Kvalita spánku se zhoršuje, to je fakt, který nemůžeme přehlížet. Život v současnosti, stres, nadměrné užívání digitálních zařízení a nedostatek pohybu, to všechno ovlivňuje náš spánek. Z tohoto důvodu v poslední době stoupá počet lidí, kteří se s těmito problémy obracejí na lékárníky,“ uvádí Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory.
 

Lékárna, hned ta první brána pomoci, kam se kroky pacientů vedou, když těžkosti nastanou. Farmaceuti potvrzují narůstající poptávku po lécích volně prodejných a doplňcích stravy, které mají spánek podpořit. Jedná se o melatonin, hormon, co za spánkem stojí, přípravky s L-tryptofanem, aminokyselinou, z níž se v těle stává melatonin a serotonin. Zapomínat nesmíme ani na bylinky a čaje. Statistické údaje Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) jasně ukazují, že v období 2020 až 2024 vzrostla spotřeba léků s melatoninem téměř sedmnáctinásobně, přesněji z 8 121 na 137 792 kusů. To vypovídá o rostoucím počtu těch, kteří se s tímto problémem potýkají.
 

Problémy se soustředěním i imunitou

Spánek tvoří nezastupitelnou složku lidské existence, ba co víc, jedná se o přirozenou lidskou potřebu nezbytnou pro obnovu těla. S tím souvisí fakt, že nedostatek či špatná kvalita spánku přímo ovlivňuje naše zdraví. Nepříznivě působí nejen na pocity, ale také na pracovní výkon, schopnost koncentrace a celkový stav, jak po psychické, tak i po fyzické stránce. Dlouhodobé zhoršení kvality spánku zvyšuje pravděpodobnost vzniku obezity, cukrovky 2. typu, srdečních chorob a psychických problémů, mezi nimiž vynikají deprese nebo úzkost. „Lidé si často neuvědomují, že spánek je klíčovou biologickou potřebou, bez níž nemůže tělo ani mozek plně fungovat. Dlouhodobé strádání spánkem může vést i ke snížení imunity a větší náchylnosti k infekcím,“ varuje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
 

Požadavky na délku spánku se v průběhu existence člověka proměňují. Děti by ideálně měly strávit ve spánku 9 až 12 hodin za den, dospělým se obecně radí 7 až 9 hodin. U starších lidí zůstává potřeba spánku srovnatelná, ale, žel bohu, jeho kvalita se často výrazně zhoršuje. Nedávný výzkum z minulého roku dále odhalil, že ženy se s poruchami spánku potýkají častěji než muži, což lze přičíst hormonálním výkyvům, zvláště během těhotenství, menopauzy, nebo v rámci premenstruačního syndromu.[1]
 

Na vině mohou být banality i zdravotní problém

Kvalita spánku, jak víme, je záležitostí mnoha vlivů. K těmto faktorům se řadí, jak pohodlně se cítíme na matraci a polštáři, teplota, která vládne v ložnici, tma v místnosti a její odhlučnění. Ale jsou tu i věci, které si na první pohled s nočním odpočinkem nespojujeme. "Máte-li chytré hodinky nebo prsten, jež monitorují váš spánek, uvidíte zhoršení ukazatelů, jako je HRV (variabilita srdeční frekvence), bazální teplota či klidový tep. Zhoršení zaznamenáte například po požití alkoholu, vydatné večeři, nebo po kofeinu konzumovaném odpoledne. To vše má za následek nedostatečný odpočinek těla během spánku," objasňuje PharmDr. Veronika Orendášová, mluvčí České lékárnické komory.
 

Stres, pohyb během dne a zásadní pravidelnost spánkového režimu se rovnou promítají do kvality spánku. Doporučuje se tedy dodržovat stejný čas pro uléhání i vstávání, bez ohledu na dny v týdnu, a nedovolit si narušovat cirkadiánní rytmus organismu. Používání elektronických přístrojů rovněž ovlivňuje spánek. "Ideální je hodinu a půl před spánkem tlumit intenzitu osvětlení a vyvarovat se působení modrého světla z obrazovek počítačů, mobilů nebo televizorů. Toto modré světlo totiž omezuje produkci melatoninu, hormonu zásadního pro regulaci spánku. Ochranné červené brýle mohou fungovat jako blokátor modrého světla," uvádí PharmDr. Veronika Orendášová.
 

Rostliny dokáží být velice prospěšné. Mezi těmi s nejlepším účinkem lze nalézt například kozlík lékařský. Ten působí uklidňujícím efektem na centrální nervovou soustavu. Dále je to meduňka lékařská, jež se svými lehce sedativními vlastnostmi se používá v boji proti problémům se spánkem, přičemž se pro dosažení silnějšího účinku často míchá s kozlíkem nebo heřmánkem pravým. Pomoci může i levandule nebo chmel.

Když je potřeba vyhledat odbornou pomoc

Pokud je pacient dlouhodobě na medikaci, kupříkladu na tlak nebo jiné zdravotní neduhy, je třeba nahlédnout do letáku a přesvědčit se, zda nespavost nepatří mezi nežádoucí efekty. Často však může být příčina hlubší. Vedle nesprávného způsobu života nebo změny prostředí se na kvalitě spánku mohou podílet také zdravotní problémy. Mezi ně patří třeba obezita, srdeční komplikace, alergie, ekzémy, ale rovněž pálení žáhy, chronická bolest, cukrovka, poruchy štítné žlázy či neurologické nemoci, jakými jsou epilepsie, Parkinsonova nemoc a další.
 

Když potíže se spaním trvají déle než tři týdny, je rozumné se obrátit na lékárnu. Tam lékárníci poskytnou pacientům rady a navrhnou vhodné léky, které se dají pořídit bez lékařského předpisu. „Nespavost by se neměla brát na lehkou váhu, je důležité ji začít řešit včas. V tomto směru mohou pomoci lékárníci, kteří zjistí, jak dlouho problémy trvají, jaké mají vlastnosti a intenzitu, jak se projevují nebo jak se pacient cítí ráno po probuzení. Na základě toho doporučí buď léčivé přípravky, nebo bylinky. Jestliže ale veškerá režimová opatření nefungují nebo nespavost přetrvává déle než půl roku, mohlo by se jednat o chronický stav, který si žádá farmakologickou léčbu. V takovém případě je nezbytné navštívit ošetřujícího lékaře nebo případně spánkovou laboratoř,“ upozorňuje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
 

Nejvážnější porucha dýchání, která je spojena se spánkem, je obstrukční spánková apnoe (OSA). „V současnosti, v diagnostice a léčbě poruch dýchání během spánku, se velmi výrazně prosazuje takzvaný overlap syndrom, což je kombinace obstrukční spánkové apnoe a hypoventilace, která je spojena s obezitou.  Zjednodušeně řečeno, jedná se o pacienty s nadměrnou tělesnou hmotností, kteří během spánku trpí apnoickými pauzami, to znamená, že přestávají dýchat, a současně dochází ke zvýšení hladiny oxidu uhličitého v krvi. Domníváme se, že v České republice by se toto mohlo týkat až 200 000 osob.  Je ovšem velmi smutné, že většina z nich si této diagnózy není vědoma. Tento syndrom však může být zdraví nebezpečný a zvyšuje riziko předčasného úmrtí,  vzniku komplikací souvisejících s plicními a kardiovaskulárními onemocněními a rovněž i dalších zdravotních problémů,“ dodává prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici Brno.
---
 

Spánkové desatero podle České lékárnické komory

Spánková hygiena představuje soubor praktik a doporučení, jejichž cílem je usnadnit proces usínání a zvýšit kvalitu spánkového režimu. Z tohoto důvodu lékárníci často navrhují, aby se dodržovala následující základní pravidla:
 

1. Jděte spát, když se cítíte unavení. Do postele ulehněte až při pocitu únavy.
    
2. Omezte spánek přes den. Pokud máte potřebu si přes den zdřímnout, omezte to na maximálně na 45 minut a ideálně ve formě krátké odpolední siesty.
    
3. Vstaňte, pokud neusnete do 30 minut. Pokud nemůžete usnout do půl hodiny od ulehnutí, vstaňte a věnujte se relaxační činnosti, jako je čtení nebo poslech hudby, dokud nebudete znovu ospalí.
    
4. Dodržujte pravidelný spánkový režim. Snažte se chodit spát a vstávat ve stejnou dobu každý den, i o víkendech. Pravidelnost pomáhá stabilizovat váš biologický rytmus.
    
5. Vyhněte se stimulujícím látkám a těžkým jídlům. Několik hodin před spaním nepijte kávu ani jiné povzbuzující nápoje, vyhněte se těžkým jídlům a nekuřte.
    
6. Omezte konzumaci alkoholu. Před spaním nepijte nadměrné množství alkoholu. I když může usnadnit usínání, negativně ovlivňuje kvalitu spánku a ráno se můžete cítit unavení a nesoustředění.
    
7. Buďte fyzicky aktivní. Přiměřená fyzická aktivita během dne přispívá k tělesné únavě a snadnějšímu usnutí. Před spaním se můžete projít nebo si lehce protáhnout tělo.
    
8. Připravte si ložnici. Udržujte ložnici dobře vyvětranou a chladnější. Ztlumte světla a omezte rušivé elementy, jakým mohou být například hodiny.
    
9. Vyhněte se stresu před spaním. Snažte se neuléhat v rozrušení nebo s hlavou plnou starostí. Vyhraďte si čas během dne na řešení problémů, tzv. „worry time“, a před spaním už na ně nemyslete.
    
10. Používejte postel jen ke spaní. Postel by měla sloužit primárně ke spaní (a případně intimním chvílím s partnerem). Vyhněte se sledování televize, práci nebo učení v posteli, což může narušovat kvalitu spánku.

Zdroj: https://lekarnici.cz/ (https://www.sciencedaily.com/releases/2024/04/240410112643.htm)