Univerzální recept na obsah cestovní lékárničky neexistuje. Jinak bude „první pomoc sbalená na cesty“ vypadat, pokud pojedeme s dětmi na týden na chalupu v ČR, jinak pokud se chystáme na expedici v tropické oblasti mimo civilizaci a jinak, pokud máme v plánu cyklistickou dovolenou ve stylu Tour de France.
„Pokud si nejste jisti, čím se na konkrétní cestu vybavit, je vhodné se informovat v lékárně. Lékárníci pacientům doporučí nejen ideální obsah lékárničky, ale poskytnou i radu, jak případná poranění správně ošetřit," vysvětluje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory (ČLnK) a dále doplňuje: „Opravdovým základem lékárničky, která se vejde i do sebemenšího batohu na jednodenní výlet, je lék na bolest a teplotu, vhodná dezinfekce, krytí ve formě náplastí a obvazu, pinzeta a ideálně také nůžky. Pokud se chystáme na delší dovolenou, měli bychom si přibalit samozřejmě i dostatečné množství pravidelně užívaných léčiv a pohotovostní léky na nachlazení či zažívací potíže.“ Další součásti cestovní lékárničky už volíme podle toho, kdo na dovolenou jede, kam se jede, na jak dlouho a za jakým účelem.
 

„Pokud na neošetřenou, neomytou, nevydezinfikovanou ránu použijete obyčejnou náplast, je to horší, než když ránu omyjete a vydezinfikujete a necháte bez krytí. Na neošetřené pokožce se pod náplastí může dařit patogenním bakteriím, které způsobí infekci. Kombinace omytí, vydezinfikování a zalepení je samozřejmě ideální - především v první fázi poranění, než se pokožka zacelí a na povrchu rány se vytvoří ochranný val z imunitních buněk našeho těla. Výborným pomocníkem při ošetření je také hojivý gel,“ vysvětluje Mgr. Michaela Bažantová, lékárnice a tisková mluvčí ČLnK. K dezinfekci se používají antiseptika dostupná ve spreji, roztoku či masti. Obvazový materiál ránu ochrání před možnou infekcí a zajistí ideální prostředí pro proces hojení. Mezi nejdůležitější typy obvazového materiálu patří kompresy, mastný tyl, amorfní gely k vlhkému krytí, atd.

 

Před 100 lety se začala vyrábět náplast s polštářkem. Na jejím vývoji se podílel i lékárník Oskar Troplowitz, který na začátku 20. století vyvinul první lékařskou náplast zvanou Leukoplast. Od ní už byl jen krůček k zásadnímu objevu náplasti s polštářkem, který zjednodušil ošetření mnoha poranění. V lékárně si dnes však můžete vybrat z mnoha variant náplastí, které poskytují zcela nové možnosti ošetření a některé i úlevu od bolesti. Existují například náplasti s polštářkem napuštěným antiseptickou složkou, která ránu dezinfikuje a chrání proti mikroorganismům. Na puchýře je vhodné použít náplast hydrokoloidní. Drobné povrchové popáleniny je možno ošetřit lipidokoloidními náplastmi na popáleniny. Náplasťové stehy, které se nazývají stripy, slouží pro snadné uzavření tržných ran, které ještě není nutné ošetřit chirurgickým šitím. Na špatně se hojící rány jsou určena sterilní krytí napuštěná různými účinnými látkami, která mají antibakteriální účinek a napomáhají hojení.

 

Z některých akutních ran se mohou stát rány chronické, jejichž léčba patří do rukou zdravotníků. „Lékárník může pacientovi při podezření na zhoršení stavu rány doporučit návštěvu lékaře. Ten často ošetření chronické rány kombinuje s vhodnou farmakoterapií, včetně antibiotik. Léčba chronické rány bývá zdlouhavý proces, při kterém je trpělivé dodržování léčebných postupů základem úspěchu,“ říká viceprezident ČLnK PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.  

Hojení ran je závislé na mnoha faktorech, nejdůležitější je však jejich správné ošetření. Každé poranění vyžaduje ošetření, některá stačí po vydezinfikování zalepit náplastí, jiná vyžadují složitější postup a některá patří do rukou lékaře.

 

Pravidlem číslo jedna při ošetření jakéhokoliv poranění je jeho správná dezinfekce a odstranění případných nečistot z rány. K dezinfekci pokožky nebo sliznic u člověka se používají antiseptika dostupná ve spreji, roztoku či masti. Antiseptické přípravky obsahují různé účinné látky, např. benzalkonium chlorid, benzododecinium, karbethopendecinium, octenisept nebo jód, který však může u některých jedinců způsobit alergickou reakci a nesmí se používat u dětí mladších šesti měsíců. Na webu www.lekarnickekapky.cz je k dispozici i komplexní článek věnovaný přehledu možných dezinfekcí dle typu zdravotních obtíží.
 

Obvazový materiál ránu ochrání před možnou infekcí a zajistí ideální prostředí pro proces hojení. V mnoha případech totiž jen náplast nestačí. V domácí lékárničce je vhodné mít k dispozici i další obvazové materiály, které slouží k ošetření, překrytí, ochraně a zpevnění poraněné části těla. I s jeho výběrem vám pomůže odborný personál v lékárnách. V současné době je při léčbě akutních ran upřednostňována metoda tzv. vlhkého hojení. Tu je možné využít při akutních povrchových poraněních, kdy není rána hluboká. Proto by součástí moderní lékárničky měl být mastný tyl a amorfní gel, které jsou základem pro vlhké hojení. Velmi praktickým pomocníkem jsou hotové obvazy, které fungují jako 2 v 1, protože zároveň obsahují kompres a obvaz. Další vhodné obvazové materiály jsou například postřikové obvazy, náplasti s polštářkem, hydrokoloidní náplasti, náplasťové stehy, fixační obinadla, cívkové náplasti, pruban nebo trojcípý šátek.
 

K ošetření povrchových a řezných ran na prstech a jejich špičkách jsou vyráběny náplasti ve speciálních tvarech. Rány nemažeme mastmi ani je nezasypáváme. Vytvoří se strup a pod ním se postupně tvoří nová kůže. Strup nestrháváme, až bude nová pokožka pod ním dostatečně odolná, odloučí se přirozeně sám. Zejména u dětí k odřeninám, škrábancům a drobnému krvácení občas dochází. Jistou prevencí při sportovních aktivitách mohou být ochranné pomůcky, ale i tak je dobré s možností vzniku odřenin počítat a být na jejich ošetření připraveni. Na tzv. silniční lišej lze využít metodu vlhkého krytí, kdy po mechanické očistě a dezinfekci poraněné plochy naneseme amorfní gel. Při této metodě nevzniká strup, ale pod odlupující se starou kůži vzniká nová. Výhodou je rychlost hojení.

 

V případě řezných nebo tržných ran, které zasahují do hlubších vrstev kůže, je důležité nejen ránu vydezinfikovat, ale také zajistit, aby hlubší vrstvy kůže srostly. Ve vážnějších případech je samozřejmostí návštěva chirurgické ambulance, v méně závažných případech nebo mimo dosah zdravotní péče lze využít náplasťové stehy, které okraje rány stáhnou k sobě a umožní tak rychlý srůst bez vzniku velké nebo nevzhledné jizvy.

 

Na již vzniklé puchýře na noze je vhodné použít náplast hydrokoloidní, která při kontaktu s puchýřem vytvoří ochranný gel. Puchýře nikdy nestrháváme. Pokud je puchýř opravdu velký, hodně naplněný a hrozí, že samovolně praskne, je vhodné ho propíchnout sterilní nebo alespoň vyvařenou a vydezinfikovanou jehlou. V jiných případech ho nepropichujeme. Omyjeme ho a osušíme. Je-li puchýř již prasklý, omyjeme ho vodou a vydezinfikujeme vhodným přípravkem. Prevencí vzniku puchýřů je dobře zvolená velikost a materiál obuvi. Obecné doporučení je také nechodit v botách naboso a při nepříjemném tření nalepit na postiženou oblast náplast, ideálně pěnovou, ještě před vznikem puchýře.

 

Důležitá je včasná a správná první pomoc bezprostředně po popálení, tedy intenzivní chlazení proudem studené vody. Na ránu a její okolí lze poté použít šetrnou dezinfekci. V dalším kroku použijeme vhodné, ideálně mastné krytí, které zajistí vlhké prostředí, jenž je pro hojení rány nejoptimálnější. K dohojení je žádoucí popálené místo pečlivě promazávat. Vhodné jsou masti s obsahem dexpanthenolu, výtažku heřmánku nebo vitamínů A a E. Jednou z častých příčin popálenin je popálení způsobené slunečním zářením. Tomuto je vhodné předcházet dodržováním zásad při pobytu na slunci a používáním kvalitních opalovacích prostředků s dostatečným UV faktorem.
Pokud jsou popáleniny většího rozsahu, hluboké nebo došlo k přiškvaření oděvu, je vždy nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. Přiškvařený oděv nikdy z rány nesundávejte a do příjezdu záchranné služby chlaďte popáleninu přes oděv.

 

Povrchová poranění, řezné rány i popáleniny nebo rány chronické je důležité ošetřovat pravidelně. Ideálně jednou za 24 hodin. Pozornost je dobré věnovat odstranění starého krytí tak, aby nedošlo k porušení nově se tvořící tkáně. Pokud takové krytí nelze odstranit bez poškození kůže, lze ránu vložit do proudu vody, dokud se krytí neuvolní. Pro prevenci přilnutí kompresu na ráně je vhodné použít mastné krytí. Po odstranění obvazového materiálu je ránu vhodné umýt, čímž odstraníme odumřelé buňky a jiné mechanické nečistoty. Následně po uschnutí nebo šetrném osušení naneseme dezinfekci a opakujeme celý proces ošetření rány.

 

Komáři, ovádi a jiný hmyz, kteří se vyskytují v našich zeměpisných šířkách, nepředstavují příliš vážnou hrozbu. Jako prevence proti štípancům a bodnutí se doporučuje aplikace nejrůznějších druhů repelentů a používání přístrojů na odpuzování hmyzu. Vhodný repelentní přípravek si vyberete přímo v lékárně po konzultaci s lékárníkem. V případě bodnutí hmyzem existuje celá řada lokálních přípravků na ztišení projevů štípnutí ve formě chladivých gelů s protisvědivým účinkem a snižujícími otok nebo novějších průhledných náplastí s obsahem zklidňujících látek. Pokud se setkáte s hmyzem vylučujícím do rány při bodnutí jed (včely, vosy, případně sršni) nebývají za normálních okolností reakce na bodnutí silné. Většinou se objeví otok, bolest a zarudnutí postiženého místa. V rámci první pomoci je třeba místo chladit, event. podat protialergické přípravky ve formě gelů či tablet. Pokud máte ve svém okolí člověka s prudkou alergickou reakcí na včelí nebo vosí bodnutí, je nutné aplikovat adrenalin pomocí autoinjektoru. Vždy byste měli vědět, kde autoinjektor je a jak se používá.