Rýma u kojenců a batolat: Co na ni platí?
Akutní zánět nosu a nosohltanu bývá nejčastěji virového původu. U malých dětí se může vyskytnout 6-10x ročně. Vedle klasických příznaků, ke kterým patří výtok z nosu, ucpaný nos a kýchání, se mohou připojit další projevy v podobě zvýšené teploty, únavy, kašle, otoku a zarudnutí očních víček a výtoku z očí.
Způsob léčby může probíhat několika způsoby. Jedním z nich je proplachování nosu „mořskou vodou" ve formě jednorázových ampulek (např. Libenar, Humer) nebo ve formě speciálního rozprašovače určeného pro kojence (např.Vincentka Junior, Vicks Aquababy, ). Roztoky mořské vody jsou nejčastěji isotonické, zvlhčují a dezinfikují nosní sliznici, dají se aplikovat několikrát denně podle potřeby a nevzniká na ně tolerance.
Existují i hypertonické roztoky mořské vody, které jsou vhodné v případě ucpaného nosu (Quixx), pro děti starší 6 měsíců a dospělé. V situaci, kdy se pro neprůchodný nos objeví potíže s kojením či krmením, je na místě podání silnějších léčiv ve vhodné koncentraci. Pro novorozence a kojence je dovoleno použití léčivých přípravků s obsahem oxymetazolinu o koncentraci 0,01 – 0,025 % (např. Nasivin) nebo xylometazolinu o koncentraci 0,025 % (např. Olynth), které sníží překrvení sliznice a nos účinně uvolní.
Tato léčiva se aplikují co nejkratší dobu (nejdéle 5 dní) z důvodu vzniku tolerance a možnosti poškození prokrvení nosní přepážky. Do 2 let věku nejsou tyto přípravky příliš doporučovány, proto se raději vždy předem poraďte ve své lékárně nebo u pediatra.
Obecně je u kojenců preferováno spíše použití nosních kapek než nosních sprejů, které jsou vhodnější až od 1 roku. Většina sprejů nemusí mít vhodnou konstrukci pro manipulaci s dětským nosem, dnes se už ovšem vyrábí spreje uzpůsobené i pro nejmenší děti, které aplikují poloviční dávku, tlak rozprašovače je nižší a konec aplikátoru je užší. Stejně tak není doručováno používání kapátek (nemají být zaváděna do nitra nosu).
Pokud se dítě samo nevysmrká, doporučuje se naředění nosního sekretu vhodnými přípravky a opatrné odsávání. Na trhu je dnes několik typů odsávaček – balónková, hadičková a s připojením na vysavač. Podle zkušeností maminek fungují všechny tři, ale nejúčinnější je třetí zmiňovaná. Rodiče se nemusí bát, podtlak při odsávání je velmi nízký i při maximálním výkonu vysavače.
Pokud je dítě v noci neklidné, je možné před spaním podat léčivo s obsahem antihistaminika, která zmírní s rýmou spojené projevy zejména otok (např. Fenistil kapky, Aerius roztok od 1 roku věku, použití Fenistil kapek může lékař doporučit již od 1 měsíce). Neméně důležitou součástí léčby je péče o okolní zevní prostředí, tedy o dostatečnou vlhkost vzduchu, stejně jako pobyt v přiměřeně temperovaných místnostech.
S neléčenou nebo dlouhotrvající rýmou (trvající déle než 7-10 dní) často souvisí další komplikace. Mezi nejčastější patří zánět hlasivek, průdušek, plic či středouší.
Vyšší riziko vzniku zánětu středního ucha může být u dětí kojených nebo krmených vleže. Může se objevit vzestup teploty, neklid, pláč a u kojenců i zvracení a průjem. Dítě si sahá na ouška nebo při dotyku v oblasti ušní krajiny reaguje bolestivě (není to ale zcela spolehlivý příznak akutního zánětu středouší). Vhodná režimová opatření jsou zvýšená poloha, vlažné nebo chladnější obklady na boltec. Při výtoku z ucha se doporučuje zevní zvukovod čistit, vždy však pouze v případě neporušeného bubínku.
Vždy je nutná návštěva lékaře, který zvolí vhodnou léčbu, příp. předepíše celková nebo lokální antibiotika. Chronická a opakující se rýma může mít také alergický původ.
Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/ (Mgr. Monika Mikulková - Lékárna Sfinx Brno)
