Roste Vaše dítě správně?

Růst, jakožto klíčový aspekt dětského zdraví, přirozeně budí zájem rodičů od samého počátku. Zda jejich potomek prospívá, je otázka, která je trápí ihned po narození. Patří mezi zásadní fáze lidského vývoje a je z velké míry determinován. Nezanedbatelný vliv má genetická predispozice, avšak i vnější faktory se na něm významně podílejí.
 

Během růstu se mohou objevit proměnlivosti, které se obvykle stabilizují. Zpomalení je pozorovatelné v nemoci či v zimě, naopak se vyskytují časy, kdy dítko pozorovatelně rychle roste.

Růstové fáze od narození

Většina noorozenců dosahuje délky mezi 48 a 53 centimetry, s průměrnou váhou v rozmezí 3 až 3,4 kilogramů. Avšak, odchylky jsou běžné. Často se setkáváme s dětmi, jejichž porodní váha se blíží 4 kilogramům, nebo naopak s předčasně narozenými dětmi, vážícími kolem 2 kilogramů. Tyto rozdíly se většinou během vývoje dítěte vyrovnávají. Délka a váha při narození nemají zásadní vliv na budoucí tělesnou výšku. Teprve po uplynutí zhruba šesti měsíců se v růstu začíná projevovat genetická predispozice zděděná po rodičích, a to oběma směry. Miminka vyšších rodičů, která se narodila drobná, obvykle po půl roce života rostou rychleji, a opačně.
 

Lékaři definují 3 fáze růstu:

Fáze I (kojenecký a batolecí věk)

První etapa zahrnuje čas od narození až do věku 3 let. V tomto období děti rostou nejrychleji ze všech. Během prvních dvou let života je růst úzce spojen s vývojem plodu v děloze. Zhruba v prvním roce života se tělesná hmotnost téměř ztrojnásobí oproti porodní váze, délka se pak zdvojnásobí až na konci batolecího období. Děti průměrně vyrostou o 45 - 50 cm.
 

Fáze II

Období od tří let věku až po nástup puberty se projevuje umírněnějším tempem růstu.  Růst je v této etapě primárně regulován růstovým hormonem. Děti v průměru narostou o 5 až 7,5 centimetrů za rok a získají na váze 2 až 3 kilogramy ročně.  Tempo růstu se postupně zpomaluje v závěru této fáze.
 

Fáze III (puberta)

Puberta je závěrečná fáze růstu u dětí, kdy se opětovně objevují výrazné výškové změny. Kromě vlivu růstového hormonu se uplatňují i pohlavní hormony (testosteron - chlapci, estrogeny - dívky). U dívek se tyto skoky obvykle projeví kolem 13 let, u chlapců zhruba ve 14 letech. Průměrně dospívající za rok povyrostou o 7 - 9 cm. Standardní růst končí po pubertě, u dívek mezi 14. a 15. rokem, u chlapců mezi 15. a 17. rokem. V této fázi děti dosahují téměř své dospělé výšky. Konečnou výšku je možné odhadnout přibližným výpočtem z průměru výšky obou rodičů, ke kterému se připočte 6,5 cm u chlapců a odečte 6,5 cm u dívek.

Sledování růstu

Pro sledování vývoje se uplatňují percentilové grafy, jež vycházejí z měření provedených u tisíců dětí v různém věku. Tyto grafy, zohledňujíce odlišné růstové trajektorie, jsou zpracovány odděleně pro dívky a chlapce. Definují rozsahy obvyklé tělesné výšky od narození do dosažení dospělosti. Grafy jsou součástí Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte, kde pediatr pravidelně eviduje délku, později výšku dítěte. V případě významného odchýlení od této křivky je doporučena konzultace s pediatrem, který případně doporučí návštěvu specialisty za účelem zjištění příčiny.
 

V domácím prostředí monitorujeme rozvoj pravidelnými měřeními. Na trhu seženete nejrůznější dětské metry. Klíčem je nalézt vhodné místo, zapisovat data o růstu a posléze je vyhodnotit. Ideální je měřit dítě pravidelně v průběhu roku, třeba na začátku letních prázdnin a o Vánocích. Lze tak pozorovat, jak se dítě vyvíjí i v závislosti na ročním období. Detailnější posouzení ale vždy náleží do rukou dětského lékaře.
 

Faktory ovlivňující růst

Nitroděložní faktory (před narozením) – představují klíčové vlivy. Zásadní je výživa matky v průběhu těhotenství, její životní styl (kouření, drogy a alkohol působí nepříznivě), zdravotní stav matky i plodu, funkčnost placenty (zvláště významná mezi 3. a 6. měsícem těhotenství, kdy plod intenzivně roste) a metabolismus živin.

Genetika – neovlivnitelné faktory.

Pohlaví – dívky obvykle dosahují nižšího vzrůstu, ale opět jsou i výjimky.

Uzavření růstové zóny v kostech – nastává na konci puberty, u chlapců většinou později.

Sociální prostředí dítěte – vliv rodiny a blízkého okolí, psychická pohoda.

Výživa a životospráva – vyvážená a pestrá strava, dostatek vitamínů a minerálů.

Nemoci a zranění – v případě, že organismus bojuje s chorobou, disponuje jen omezeným množstvím sil na adekvátní vývoj; to se týká hlavně závažných potíží (zánětlivá onemocnění střev, defekty absorpce živin, srdeční vady, cystická fibróza, revmatická onemocnění a další).

Spánek a odpočinek – hladina růstového hormonu v krvi se mění v závislosti na denní době, nejvíce se tvoří během spánku.
 

Poruchy růstu a jak je správně řešit

Máte-li obavu z nedostatečného růstu vašeho dítěte, je nezbytné sdělit to pediatrovi. Ten na základě vašeho oznámení bude vývoj dítěte sledovat intenzivněji a pravidelně hodnocovat dosažené výsledky, a to v intervalech odlišných od běžných kontrol. Jestliže se potvrdí skutečně pomalejší růst, bude dítě odesláno na specializované vyšetření.

Specialista, nejčastěji dětský endokrinolog, následně provede řadu vyšetření. Mezi obvyklé metody patří například odběr krve, zobrazování magnetickou rezonancí nebo případně rentgenové vyšetření.

Příčin zpomaleného růstu může být více. Nejčastěji se jedná o nedostatečnou produkci růstového hormonu, kde se nabízí možnost podávání tohoto hormonu. Poměrně často se vyskytují i poruchy funkce štítné žlázy, které lze obvykle řešit farmakologicky.  Občas se poruchy růstu mohou objevit po prodělaném onemocnění nebo po úrazech.

Nenechte se zarmoutit, jestli vaše ratolest neodpovídá šablonám. Každé dítě je unikátní osobnost a má svůj vlastní, specifický vývojový směr. Genetiku sice nemůžeme přepsat, ale svým působením se můžeme na správném vývoji podílet.  Podstatná je správná životospráva. Dostatek proteinů zaručí nejen rozvoj svalů, ale také dodává podstatné látky pro správnou produkci růstového hormonu. Na druhou stranu cukry a určité tuky jeho tvorbu zpomalují. Důležitý je i přísun vitamínů a minerálů. V období zrychleného růstu je vhodné spojení vitamínu D a vápníku. Vitamín D podporuje vstřebávání vápníku. V případě, že jejich konzumace z jídla není dostačující, kupříkladu dítě odmítá mléčné produkty, je možné je nahradit pomocí doplňků stravy. Neodmyslitelnou částí životosprávy je taktéž přiměřený pohyb, odpočinek a samozřejmě kvalitní spánek. To všechno můžeme uskutečnit pro to, aby nám doma rostlo zdravé a dobře se vyvíjející dítě.
 

Zdroj: www.lekarnickekapky.cz (PharmDr. Jana Hovorková - Lékárna Hronov)