Proč se nesmí při užívání některých antibiotik na slunce?

Antibiotika a chemoterapeutika jsou léčiva používaná při léčbě bakteriálních infekcí. Léčivé látky z této skupiny zahrnují velmi různorodou skupinu léčiv, co se týče jejich původu, chemické struktury a také použití. To je důvodem, proč jste si mohli v lékárně všimnout, že při výdeji různých antibiotik dostáváte odlišné informace o způsobu užití a různých dalších omezení.

Ať už se jedná o užívání s jídlem nebo nalačno, zákazu kyselých potravin, mléčných výrobků, minerálních doplňků anebo vyvarování se pobytu na slunci. Právě vlivu slunečního záření na kůži při užívání některých antibiotik se bude věnovat následující článek.

V životním prostředí se nachází přibližně 15 000 látek (patří mezi ně i některá antibiotika), které mohou způsobit vystupňované kožní reakce na sluneční záření, mají tzv. fotosenzitivní potenciál. Po požití nebo po aplikaci takových látek se kůže stává citlivější na světlo (zejména na ultrafialové záření). Podle mechanismu poškození lze tyto reakce rozdělit na fotoalergické a fototoxické. Fotoalergické reakce jsou způsobeny změnou struktury antibiotika po ozáření světlem. Tato látka je pak rozpoznávána a napadána buňkami imunitního systému jako cizí. Příznaky fotoalergie se tak objevují s prodlevou od aplikace a fotoalergická dermatitida (zánět kůže způsobený sluncem) je častější u lokálních přípravků. Fototoxické reakce jsou vyvolány schopností látky absorbovat UVA záření a poté je zpětně vyzařovat do kůže (nepodílí se na nich imunitní systém). UV záření pak poškozuje buňky kůže a může způsobit jejich smrt. Příznaky se mohou rozvinout v řádech několika dnů na všech částech těla vystavených slunci, ale mohou se dále šířit i na části, které slunci vystaveny nebyly. V běžné praxi je těžké tyto mechanismy rozlišit, a proto se používá obecný název fotosenzitivní reakce.

Mezi antibiotika a chemoterapeutika, která mohou způsobit fotosenzitivní reakce, se řadí:

• tetracykliny – tetracyklin, doxycyklin
• chinolony – ciprofloxacin, ofloxacin
• sulfonamidy – cotrimoxazol (kombinace sulfamethoxazolu s trimetoprimem)
• dále: gentamycin, chloramfenikol, izoniazid a chlorochin.

Při užívání těchto antibiotik by se měl omezit pobyt na slunci na minimum (obecně se pobyt na slunci během léčby všemi antibiotiky nedoporučuje z důvodu celkového zatížení organismu). Opatrnost je nutná jak v případě užívání tablet, tak v případě lokálně aplikovaných antibiotik (např. roztoky a masti). Lokální antibiotika jsou velmi často používána při léčbě akné a to i ve formě přípravků připravovaných v lékárně. Na nutnost omezit pobyt na slunci by měl upozornit lékárník při výdeji takového přípravku. Slunění by se mělo omezit i během zimní dovolené na horách, kdy se sluneční záření odráží od sněhu a vliv slunce můžu být dokonce větší než při letní dovolené u moře. Během užívání antibiotik nebo jejich aplikaci na kůži by se také neměla navštěvovat solária. Dále je vhodné chránit pokožku oděvem, nosit pokrývku hlavy a odhalenou kůži chránit krémy s vysokým faktorem zejména proti UVA záření.

Reakce kůže na sluneční záření může vypadat jako závažnější popálení od slunce. Nejprve se objevuje silné svědění a napětí pokožky, které může přejít až v bolest. Příznaky se mohou zhoršovat a kůže může zrudnout, mohou se objevit puchýřky, puchýře, včetně olupování kůže. V některých případech se fotosenzitivní reakce projevuje ve formě šedých skvrnek na kůži. Po dlouhodobé terapii antibiotiky byly popsány jizvy, zvýšená citlivost kůže nebo hyperpigmentace (tmavší skvrny na pokožce). Hyperpigmentace může přetrvávat měsíce i roky po vysazení léčiva a je velmi obtížně léčitelná.

Léčba nežádoucích fotosenzitivních účinků antibiotik je zaměřena pouze na příznaky. První fáze spočívá ve vysazení antibiotika nebo jeho nahrazení za antibiotikum z jiné chemické skupiny. Vysazení antibiotika by mělo být vždy konzultováno s lékařem a bez jeho vědomí by se antibiotika vysazovat neměla. Další fáze léčby spočívá v ochraně pokožky před slunečním zářením, a to oděvem nebo slunečními krémy s vysokým ochranným faktorem. S jeho výběrem vám může pomoct kožní lékař nebo lékárník. Akutní příznaky lze mírnit chlazením kůže (např. studenými obklady, aplikací tělového mléka po opalování s obsahem zklidňujících nebo chladivých složek – aloe vera, pantenol apod.), podáním léků proti alergii (např. Zodac®, Zyrtec® nebo Fenistil® kapky) nebo mastmi obsahujícími kortikoidy. Závažnější kožní reakce by měl posoudit lékař a navrhnout vhodné řešení. Zvýšená citlivost na sluneční záření může přetrvávat i několik týdnů po vysazení antibiotika, proto je potřeba chránit kůži proti slunci i během celé této doby.

Pokud si nejste jistí, zda musíte omezit pobyt na slunci při léčbě antibiotiky, neváhejte se obrátit na svého lékaře nebo lékárníka!

¹⁾Antibiotika jsou látky původně přírodního původu, zato chemoterapeutika jsou látky čistě chemického původu (nejčastěji používaná léčiva ze skupiny chemoterapeutik jsou chinolony a sulfonamidy).

Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/ (Mgr. Jana Pokorová - Nemocniční lékárna FN, Hradec Králové)