Probiotika a antibiotika

Antibiotika se širokým spektrem účinku, která se užívají na bakteriální infekce, mohou výrazně narušit střevní mikroflóru. Tato léčiva působí na původce infekce, ale i na přirozeně se vyskytující přátelské bakterie ve střevech, které mají mnoho prospěšných funkcí, o kterých se zmíníme.

Přirozenou mikroflóru člověka může narušit i nezdravé stravování a akutní průjmové onemocnění. Schopnost obnovy záleží na řadě faktorů – výživa, současná léčba, zevní prostředí, stres. K obnovení střevní mikroflóry přirozeně přispívá konzumace fermentovaných potravin (kvalitní bílé jogurty s živými kulturami, kefíry, kysané zelí atd.). K rychlejší nápravě stavu při užívání antibiotik nám mohou pomoci probiotika. Jako doplňky stravy mohou obsahovat větší množství užitečných bakterií než kysané mléčné výrobky. Na trhu jsou sušené (tzv. lyofilizované) probiotické kultury, které mají při správném skladování dlouhou dobu použitelnosti. Existují i probiotické přípravky s živými kulturami, které se uchovávají v lednici a mají kratší trvanlivost. Probiotika napomáhají potlačit nežádoucí vedlejší účinky antibiotické léčby, které s vybitím přirozené střevní mikroflóry souvisí (průjem, zácpa, bolest břicha, nadýmání). Dvojnásob to platí u dětí.

Prospěšnost probiotik

Probiotika produkují kyselinu mléčnou a různé organické kyseliny, patogenní a hnilobné bakterie přítomné v tlustém střevě při těchto procesech hynou. Přirozená střevní mikroflóra se obnovuje. Zdravá střeva rovněž posilují imunitu a zvyšují odolnost vůči infekcím, zlepšují trávení, příznivě ovlivňují pH ve střevě, působí jako prevence vzniku alergií atd. Probiotika zlepšují vstřebávání živin a produkují některé vitamíny.

Většina probiotik nevykazuje významnou odolnost vůči běžně užívaným antibiotikům (z toho vyplývá i způsob užívání, který bude zmíněn dále). Částečně tvoří výjimku Bacillus clausii např. Probacin®. B. clausii patří k nejprozkoumanějšímu probiotickému kmeni, který se vyznačuje výraznou rezistencí vůči širokému spektru antibiotik a zároveň svou odolnost nepřenáší na ostatní mikroorganismy. V těchto případech ho lze užívat společně s antibiotiky v jakoukoli denní dobu (ideálně po poradě s lékárníkem, který vám doporučí toto probiotikum s konkrétními antibiotiky užívat či nikoli). Používá se v řadě indikací včetně průjmů způsobených antibiotiky. Rezistenci ovšem zdaleka nevykazuje na všechna široce užívaná antibiotika, a z toho důvodu je obecně lepší dodržovat při užívání probiotik včetně B. clausii a antibiotik doporučené rozestupy (které budou zmíněny dále).

K pochopení tématu je vhodné vysvětlit některé pojmy, které s tématikou souvisí:

Probiotika jsou směsi živých mikroorganismů, které mají za cíl ovlivnit složení střevní mikroflóry, a tím příznivě působit na zdravotní stav pacienta. Obecně se jim říká bakterie mléčného kvašení. Jedná se hlavně o bifidobakterie (např. Bifidobacterium bifidum) a laktobacily (např. Lactobacillus acidophilus). Dále bychom sem mohli zařadit streptokoky, enterobakterie a kvasinku Saccharomyces boulardii.

Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které podporují růst a aktivitu prospěšných střevních bakterií a mají tak příznivý vliv na zdravotní stav pacienta. Jedná se především o inulin a jeho deriváty a fruktooligosacharidy. Prvním a nejlepším zdrojem je pro člověka mateřské mléko. Z dalších přirozených zdrojů můžeme jmenovat kořen čekanky, artyčok, cibuli, česnek, pórek, jablka, meruňky, luštěniny atd.

Synbiotika jsou směsi prebiotik a probiotik.

Eubiotika (např. Hylak® forte) jsou produkty růstu a množení probiotik, příznivě ovlivňují činnost sliznice střeva a vytváření vlastních bakterií ve střevě.

Užívání probiotik

Ideální je začít užívat probiotika současně s antibiotiky, ale nikoli způsobem, že je spolkneme zároveň nebo bezprostředně po užití léku. Antibiotika by totiž přátelské bakterie vyhubila (výjimku tvoří výše zmíněný kmen B. clausii). V praxi to znamená, že optimální je probiotikum dodat tělu zhruba v polovině až ve dvou třetinách intervalu mezi dávkami antibiotik. Pokud například užíváme antibiotika po 12 hodinách, vhodná doba k užití probiotika je 6 – 8 hodin po poslední dávce antibiotika. V případě, že užíváme antibiotika po 8 hodinách, opět zvolíme dobu pro užití probiotika po 4 – 5 hodinách po poslední dávce antibiotika. Je tedy jistější nechat antibiotikum vstřebat z krevního oběhu a teprve potom podat probiotické bakterie, které mohou začít bezpečně působit. S užíváním probiotik bychom měli pokračovat po celou dobu užívání antibiotik. Doporučeno je pokračovat ještě týden po skončení antibiotické léčby.

Co se týká způsobu podání probiotika, neměli bychom jej zapíjet ledovými nebo horkými nápoji.

Druhy probiotik

V lékárně jsou probiotika nabízena jako doplňky stravy. Zcela výjimečně jde o registrované léčivo např. Enterol®. Probiotika bývají též k dostání v několika lékových formách. Dospělí pacienti nejčastěji volí tobolky příp. tablety, které se zapíjejí dostatkem tekutiny. Tyto formy mívají tzv. enterosolventní formu - rozpouštějí se až ve střevě a žaludkem prochází nezměněny, tím je jejich účinek efektivnější. Pro nejmenší děti (už od narození) jsou k dostání sáčky určené k rozpuštění v nápoji nebo ke smíchání s potravou, dále tobolky, které lze otevřít a vysypat do nápoje nebo potravy, či kapky případně sirup. U starších dětí jsou oblíbené pastilky rozpustné v ústech nebo žvýkací pastilky.

Probiotika existují také v různých „silách“. Tím je myšlen obsah bakterií v jednotce lékové formy (např. kapsli) nebo v denní dávce. Aby měla probiotika smysl užívat, je důležité věnovat tomuto množství zvýšenou pozornost, abychom se nepoddávkovali. U dospělých osob by měla být minimální jednotlivá dávka probiotik 10x10⁹ CFU (tj. 10 miliard živých probiotických mikroorganismů). U dětí by se hodnota měla pohybovat mezi 5 – 10x10⁹ CFU.

Další faktor, který můžeme při výběru vhodného probiotika zhodnotit, je množství obsažených kmenů probiotik (např. Lactobacillus rhamnosus, Bifidobacterium breve apod.). Se vzrůstající oblíbeností probiotik roste na trhu také množství nových přípravků kombinujících několik kmenů v jednom přípravku. Kmenů může být až 10 v jednom přípravku. Jednotlivé kmeny se mohou navzájem ovlivňovat a účinek většího počtu současně podávaných probiotických kmenů můžeme jen odhadovat. Bez dokumentace výrobce není prokázána celková bezpečnost přípravku. Vždy je lepší mít více podrobnějších informací o menším počtu kmenů, které se pozitivně ovlivňují, než mít málo informací o velkém množství kmenů.

Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/ (Mgr. Monika Mikulková - Lékárna Sfinx Brno)