Přírodní versus syntetické vitamíny

Vitamíny jsou látky, které mají v lidském těle významnou funkci při mnoha procesech včetně metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Pomáhají imunitnímu systému bojovat s viry a bakteriemi, jsou tzv. antioxidanty (vychytávače), tzn. zbavují buňky volných kyslíkových radikálů. Volné kyslíkové radikály vznikají v průběhu různých metabolických pochodů, negativní vliv stravy a zevního prostředí (znečištěné ovzduší, chemické látky, léky, pesticidy, hnojiva a další) vede k tomu, že tělo produkuje nadbytek těchto látek, které jsou jinak v určitém množství organismu prospěšné.

Naše tělo vitamíny nezbytně potřebuje, nedokáže si je však až na některé výjimky samo vyrobit. Kvalitní a pestrý jídelníček dokáže u zdravého člověka (dospělého, dítěte) pokrýt veškeré vitamíny a minerály, které tělo potřebuje.

Přírodní vitamíny

V zelenině, ovoci a dalších základních potravinách konzumujeme vitamíny v přirozené podobě. Společně s komplexem látek, které přispívají k jejich správnému vstřebávání a využití v organismu. Můžeme si tento komplex představit jako „přípravný balíček“. Samozřejmě kromě vlákniny, vitamínu C či fytolátek (sloučenin rostlinného původu, které mají prokazatelně léčivé účinky) v ovoci a zelenině, obsahují tyto potraviny spoustu dalších prospěšných vitamínů, minerálů a antioxidantů, které pracují v našich tělech v synchronicitě (současně a ve spolupráci). Makroživiny (bílkoviny, tuky, cukry) a mikroživiny (vitamíny, minerály a další stopové prvky) jsou tak pro náš organismus lehce rozpoznatelné, tělo si s nimi umí dobře poradit a jsou pro nás přínosem.

Dnešní přešlechtěná, masově pěstovaná, uměle hnojená a chemicky ošetřovaná zelenina a ovoce neobsahuje takové množství vitamínů jako v minulosti. Dnes je bohužel hlavním cílem velikost a fotogeničnost. Proto je vždy lepší dát přednost zelenině a ovoci domácí případně lokální a sezónní. Je logické, že rajčata nevýrazné chuti kupovaná v zimě příliš prospěšných mikroživin obsahovat nebudou. Tropické ovoce není pro nás středoevropany přirozené a doporučovala bych ho jako zpestření. Čemu je naopak věnována malá pozornost, jsou jedlé byliny, které se především na jaře, ale i v létě vyskytují všude okolo nás a obsahují pro nás mnohé vitamíny v přirozené formě. Příkladem může být pampeliška, sedmikráska, bršlice kozí noha, kopřiva, kostival, řebříček, fialka, jitrocel a mnohé další.

Při sestavování pestré stravy s dostatkem vitamínů nám mohou pomoci barvy zeleniny a ovoce. Je vhodné sníst denně od každé barvy alespoň jednu porci. Je známo, že každá barva ovoce a zeleniny dodává našemu tělu jiné zdraví prospěšné látky:

Bílá – cibule, česnek, petržel, ředkev, hruška.

Oranžová – mrkev, dýně, pomeranč, paprika, meruňky.

Červená – meloun, jablko, třesně, jahody, maliny, ředkvičky.

Fialová – borůvky, ostružiny, švestky, lilek, červené zelí.

Zelená – špenát, hrášek, bílé zelí, listové saláty, chřest.

Čerstvé ovoce a zelenina obsahují nejvíce vitamínů. Druhý nejšetrnější způsob konzervace, který umožňuje uchovat co nejvíce vitamínů, je mražení. Přesto i sušení, blanšírování, krátké dušení či restování je pro zdraví přínosnější než vitamíny konzumované v syntetických doplňcích stravy.

Syntetické vitamíny

Jsou uměle vyrobené a v lécích či doplňcích stravy je užíváme izolovaně, nejsou komplexní (jako ve své přirozené podobě) a metabolismus v organismu může být odlišný. U některých syntetických vitamínů dokonce jejich dlouhodobá nadměrná konzumace může být zdraví nebezpečná např. nadměrné dávky vitamínů rozpustných v tucích, které se mohou v těle hromadit (vitamín A resp. jeho provitamín betakaroten, D, E, K) nebo dlouhodobé megadávky vitamínu C (nad 1 g). Pravidelné a dlouhodobé užívání vitamínů doporučuji konzultovat s lékařem nebo lékárníkem.

Jaký je rozdíl mezi vitamínem C, který pochází z potravin a synteticky vyrobenou kyselinou askorbovou? V chemické struktuře žádný, ale v biologické aktivitě ano. Např. v šípku obsažené bioflavonoidy (rostlinné metabolity, působí antioxidačně, mají pozitivní působení zvláště na lidské cévy) posilují jeho působení v organismu. Pokud máme možnost, vždy upřednostňujme přírodní zdroje vitamínu C a to v celistvých lokálních a sezónních potravinách. Pokud jste nachlazení, máte chřipku, k syntetické kyselině askorbové se přikloňte až poté, co nejste schopni zkonzumovat větší množství potravin bohatých na vitamín C.

Pro zajímavost např. vitamín E obsahuje pouze část přírodního vitamínu E a jeho působení v organizmu je slabší.

Výjimkou je kyselina listová, kde se odborníci shodují a doporučují těhotným ženám užívání doplňků stravy s jejím obsahem minimálně v prvním trimestru. Důvodem je prevence neurologický vad nenarozených dětí. Podobně mohou existovat zátěžové situace, při kterých vitamíny z potravy nestačí nebo tělo není v konkrétní situaci schopno vitamíny z potravy využít. Může mezi ně patřit vážné onemocnění, nadměrná fyzická zátěž nebo stres, dlouhodobé cestování v podmínkách, kde je špatný přístup ke kvalitní stravě apod.

Některé syntetické vitamíny podobně jako většina chemických látek představují zátěž pro naše játra. Mohou obsahovat různé přidané látky, umělá sladidla, barviva, konzervanty a další, které našemu zdraví neprospívají. Mohou mít i vedlejší účinky. Důležité je si také uvědomit, že nejen vitamínové a multivitamínové doplňky stravy mohou obsahovat přidané vitamíny (např. přidané vitamíny obsahují doplňky stravy napomáhající hubnutí), to se často dozvíme až při podrobnějším zkoumání složení daného léku nebo doplňku stravy.

Základní zdroje přírodních vitamínů:

Vitamíny skupiny B – celozrnné obiloviny, kvasnice, kvalitní maso, játra, mléčné výrobky a vejce, luštěniny, zelenina, ořechy, semínka, ryby. Vitamín H z této skupiny neboli biotin umí syntetizovat naše střevo.

Vitamín A – kvalitní mléčné výrobky, vejce a játra, červená, žlutá zelenina a ovoce, ale i listová zelenina, brokolice a chřest, rybí tuk.

Vitamín D – přiměřený pobyt na slunci, vytváří se v naší kůži. Rybí tuk, mořské ryby, kvalitní mléčné výrobky a vejce.

Vitamín K – syntetizuje naše střevo. Listová zelenina, fermentované potraviny, kvalitní vejce.

Vitamín C – rakytník, šípek, citrusové plody, jablka, brokolice, meloun, rajčata, černý rybíz, medvědí česnek, červená paprika, řeřicha, křen, jahody, brokolice, brambory, květák.

Vitamín E – luštěniny, nerafinované rostlinné oleje, ořechy, zelenina, kvalitní vejce a játra.

Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/ (Mgr. Monika Mikulková - Lékárna Sfinx Brno)