Současnou farmacii formovaly poznatky nastřádané v průběhu několika staletí. První apatyky vznikaly v Perské říši již na přelomu letopočtu. Léky připravované ve 2. století obsahovaly velké množství přísad, přičemž se tradovalo, že čím více jich bude léčivá směs obsahovat, tím více chorob vyléčí. Cílem moderní farmakoterapie je poskytnout řešení pro potřeby konkrétního pacienta. Lékárníci si u většiny pacientů vystačí s hromadně vyráběnými léky, ale často pro pacienty připravují léčivé přípravky individuálně. Tobolky, masti i zvláštní lékové formy jsou pak na míru připravené v laboratoři lékárny, kam si pacienti přijdou vyzvednout svůj lék na předpis.
Léková forma představuje způsob úpravy léčiva do formy vhodné pro léčebné použití. Léčivo je možné podat například ve formě tablet, dražé, potahovaných tablet, prášků v kapslích, roztoků, suspenzí, či čípků. Další lékovou formou jsou pak injekce, infuze, inhalační léčivé přípravky a zevně podávané zásypy, masti, krémy, pěny, náplasti aj.
„Výběr konkrétního léčiva a jeho formy je v kompetenci ošetřujícího lékaře. Důležitou rolí lékárníka je pak při osobním výdeji důsledná kontrola, že je daný lék i jeho forma pro pacienta za dané situace vhodná. Jak vyplynulo i z nedávného průzkumu[1] České lékárnické komory, lékárníci se s chybně předepsanou lékovou formou – například záměnou tablet za injekce – setkávají poměrně často. V případě nejasností lékárník kontaktuje předepisujícího lékaře a ve spolupráci s ním vše vyřeší ještě v lékárně, tak aby pacient nemusel znovu navštívit lékaře," vysvětluje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory (ČLnK) a dále dodává: „V některých případech může být léková forma po dohodě s lékařem změněna například i kvůli tomu, že lékárník díky citlivému rozhovoru s pacientem zjistí, že mu současná forma užívání léků nevyhovuje, například mu užívané tablety způsobují zažívací problémy a vhodnější bude forma suspenze nebo čípku.“
Lékové formy budoucnosti – ještě větší důraz na individualitu
Farmakoterapie je jedním z oborů, který je úzce propojený s technologickým vývojem a lékárníci jsou s inovacemi v oblasti zdravotní péče v každodenním kontaktu i díky celoživotnímu vzdělávání. „V posledních letech zasáhly do farmaceutického vývoje různorodé technologie. Do naší praxe tak pronikly například nanotechnologie, 3D tisk, ale i biotechnologické postupy využívající genové inženýrství. Biologické léky, které umožňují tzv. cílenou léčbu, jsou už dnes součástí léčby mnoha onemocnění a jejich možnosti uplatnění se stále rozšiřují. Tzv. biologika často napodobují přirozené procesy probíhající v těle a využívají vlastní imunity těla. Jednou z nejnovějších lékových forem vyvinutých v ČR je například i speciální papírek napuštěný léčivem. Díky této formě se sliznicemi vstřebá do těla téměř 90 % účinné látky,“ přibližuje nové možnosti ve farmakoterapii viceprezident ČLnK PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
„Stejně důležité jako samotné léčivo a jeho forma je také způsob užívání. I v tom pacientům pomůže a poradí při výdeji lékárník. Pokud totiž pacient z jakéhokoliv důvodu užívá lék jinak, než by měl, může být lék méně účinný, nebo může negativně ovlivňovat i jiné užívané léčivo,“ říká závěrem Mgr. Krebs, Ph.D.
Historické dryáky – čím více přísad, tím širší spektrum léčby
Nejvýznamnější osobností, která ovlivnila podobu lékárenství až do doby osvícenství, byl Claudius Galenus, známý jako Galén. Ačkoli žil ve 2. století, jeho medicínské poznatky a recepty byly ve střední Evropě oblíbené až do 18. století. Název jednoho z jeho receptů se v přeneseném významu používá dodnes. Dryák je zkomoleninou původního všeléku theriak, který obsahoval více než 50 různorodých přísad. V dávných dobách se totiž věřilo tomu, že čím více přísad bude směs obsahovat, tím více chorob vyléčí.
První tablety polykali pacienti až v 19. století
Vývojem prošly nejen samotné léčivé látky, ale i lékové formy. Jednou z nejstarších aplikačních forem jsou masti, které vznikaly už v pravěku. A například lék ve formě sirupu vznikl v Arábii asi v 10. století. Dlouhou dobu pak převažovaly tekuté lékové formy nad formami pevnými. U pevných forem se původně podával prášek v papírovém sáčku, který se vysypal do úst nebo do sklenky s vodou. Později přibyly i léky ve formě oplatek.
V 19. století pak byla objevena tableta. Pacientům se v této formě jako jeden z prvních podával například lék s účinnou látkou kyselinou acetylsalicylovou, (dodnes známý pod názvem Aspirin), který je zároveň i jedním z prvních ryze syntetických léků.
Komfortnější užívání penicilinu
U některých léků se postupně měnila i jejich léková forma, například z důvodu komfortnějšího užívání při léčbě. Revoluční penicilin byl původně jen v injekční formě, dnes jsou pacientům k dispozici hlavně antibiotika tabletová. Injekční antibiotika se používají pro nemocniční léčbu. A jsou také volbou v situacích, kde je potřeba dosáhnout rychlého nástupu účinku či v případech, kdy stav pacienta znemožňuje perorální podání.
[1] Online dotazníkový průzkum ČLnK mezi lékárníky napříč ČR. Celkem 1 073 respondentů. Období sběru: duben 2021.
Doplňující tisková informace
Před užíváním nové lékové formy, nebo kdykoliv si nejste jisti správnou aplikací či uchováváním léčiva, je vhodné se poradit s lékárníkem. Lékárník pacientovi vše srozumitelně vysvětlí a zodpoví jeho případné doplňující dotazy tak, aby byla léčba maximálně účinná a pro pacienta bezpečná.
Tzv. „polykací" lékové formy (tablety, tobolky atd.) je potřeba zapít dostatečným množstvím (cca 200 ml) tekutiny – ideálně vody. Některé tablety lze půlit, některé nikoli. Zeptejte se svého lékárníka.
Jedná se o lékové formy, které jsou rozpustné pod jazykem. Po jejich užití se doporučuje nepít a nepolykat sliny, které se tvoří při rozpouštění v ústech.
Před aplikací očních kapek si důkladně umyjte ruce. Správný postup při aplikaci očních kapek je následující: před otevřením lahvičku protřepat, vkápnout 1-2 kapky do vnitřního koutku, zamáčknout na malou chvíli slzný kanálek u kořene nosu a přibližně 10 minut nechat oko zavřené. Na vnitřní obal kapek ihned po prvním otevření napište datum, do kterého je možné kapky používat. Nezřídka jde o pouhé čtyři týdny. Poté už není možné kapky používat, protože už nejsou sterilní. Nevyužité léčivo vraťte zpět do lékárny k ekologické likvidaci.
Před aplikací oční masti si důkladně umyjte ruce. Do oka naneste asi jeden centimetr masti, a to do spojivkového vaku (tedy laicky řečeno do vnitřního prostoru, který se nachází mezi samotnou oční bulvou a spodním víčkem lemovaným řasami). Následně oko promněte a nechte zavřené. Při prvním otevření oční masti v kovové tubě nepoužívejte úplně první centimetr jejího obsahu. Ve špičce obalu mohou ulpět mikročástice, první centimetr masti po otevření nové masti proto odstraňte. Tyto částice by se neměly dostat do oka. I oční masti je možné používat jen po omezenou dobu. Nevyužité léčivo přineste do lékárny, ani oční masti rozhodně nepatří do komunálního odpadu.
Výhodou léčiva ve formě krému je lepší roztíratelnost, textura je méně mastná. Masti poskytují výraznější hydrataci a případně umožňují i místo masírovat. Gely se nanáší na postižené místo v množství doporučeném výrobcem a nechají se zaschnout. Není třeba místo následně obvázat.
Pokud se jedná o suspenzní přípravky, je nutné je před použitím protřepat. I u nich je vhodné napsat na vnitřní obal datum otevření, protože i tyto přípravky mají často omezenou dobu spotřeby po otevření.
Před úplně prvním použitím je vhodné provést několik vstřiků do volného prostoru, aby došlo k viditelnému vypuzení první dávky. Při aplikaci není třeba zaklánět hlavu.
U této lékové formy je velmi důležitá technika použití. Před užitím je nutné provést hluboký výdech a s co nejdelším nádechem provést aplikaci. Poté zadržet dech. V případě, že inhalační přípravek obsahuje kortikoid je nezbytně nutné, aby byl proveden po aplikaci vždy výplach úst. Je to prevence velmi špatně léčitelných ústních kandidóz.
Tuto lékovou formu je nutné aplikovat vždy až za svěrač, tak aby se čípek dostal do konečníku. Je vhodné použít čípek celý – podle věku nebo hmotnosti pacienta. Pokud je nutné ve výjimečných případech čípek dělit, provádí se jeho půlení podélně, nikoli napříč.
Před vkládáním vaginálních tablet je vhodné některé z nich předtím navlhčit. Vaginální tablety nebo globule se aplikují většinou jednou denně, zpravidla večer – až po vykoupání nebo osprchování, těsně před ulehnutím. V této lékové formě jsou častá také antibiotika, která je nutné užívat/aplikovat po stanovenou dobu.
V některých případech je vhodné kombinovat účinnou látku v různých lékových formách – například při bolesti pohybového aparátu nebo při oční infekci. Při bolestivých stavech lze například kombinovat tablety a masti – vždy za podmínky dodržení dávkování doporučeného lékárníkem v souladu se závaznými údaji výrobce. U očních infekcí lze vhodně kombinovat kapky a masti – kapky aplikovat přes den v doporučených intervalech, oční mast, která v oku vydrží déle, na noc.
Zdroj: https://www.lekarnici.cz/