Nepřímá srdeční masáž – určitě ji zvládnete

Dozvěděli jsme se a slyšeli mnoho o první pomoci. Jak reagujete, když vidíte člověka v bezvědomí ležet na chodníku? K záchraně života v případě zástavy srdce nepotřebujete žádné zvláštní znalosti. Potřebujete jen základní znalosti resuscitace, odhodlání a samozřejmě odvahu.

Vlastní bezpečnost na prvním místě

Před zahájením první pomoci musí záchránce zvážit vlastní bezpečnost. Není to sobecké. Zraněný nebo mrtvý záchránce již nemůže nikomu pomoci. Pokud zachránce není sám v nebezpečí, je nutné aby zjistil, v jakém stvu se postižená osoba nachází. Zachránce mu jemně zatřese ramenem a hlasitě se zeptá, zda je osoba v pořádku. Pokud zraněný reaguje a není v ohrožení života, nechte ho být. V případě potřeby zajistěte další odbornou pomoc.

Dýchá postižený normálně?

Pokud postižený nereaguje, měl by záchránce požádat někoho o pomoc a začít pátrat po přítomnosti a povaze dýchání. Chcete-li uvolnit dýchací cesty postiženého, zakloňte hlavu a zvedněte bradu. Poté se zachránce nakloní k obličeji a zkontroluje pohyb hrudníku.

Pokud oběť dýchá a nenachází se v nepříznivých podmínkách (hlasitý hluk, silný vítr...), je slyšet bzučení dechu a teplé výdechy dopadají na obličej zachránce. Dýchání je tedy kontrolováno třemi smysly: zrak, sluch a hmat. Kontrola dýchání trvá přibližně 10 sekund. V nouzových nebo stresových situacích se doporučuje počítat 10 sekund zpětně, protože časový limit není standardizován (obvykle je mnohem rychlejší).

Nejdůležitější informací pro záchránce je, zda oběť normálně dýchá. Není třeba myslet na nic složitého. Pokud čtenář dokáže přečíst tento článek, dýchá normálně. Pokud postižený dýchá normálně, rozhodně to není výhra, ale je to lepší než situace, kdy postižený nedýchá vůbec nebo dýchá „divně“, například při nedostatkuvzduchu. Lapání po dechu znamená, že postižený dýchá hlučně, nepřirozeně, pomalu, jako by lapal po kyslíku (synonymem pro lapání po dechu je lapání po dechu nebo terminální dýchání). Pokud má záchránce pochybnosti o tom, zda postižený dýchá normálně, měli by zvolit možnost, která je pro postiženého bezpečnější.

Život ve vašich rukou

Pokud je přítomen asistent, záchránce aktivuje operační středisko záchranné služby (ZS) na čísle 155 a záchránce okamžitě zahájí resuscitaci. Je-li přítomen pouze jeden zachránce, zavolá zachránce operační středisko ZZS k resuscitaci a zachránce zahájí resuscitaci podle pokynů operátora (tzv. telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace). Pro usnadnění komunikace se záchranáři se doporučuje aktivovat na mobilním telefonu funkci hlasitého odposlechu (doporučuje se realizovat předem).

Pokud je k dispozici automatizovaný externí defibrilátor (AED), nechte zachránce, aby si jej vzal s sebou, zapnul jej a postupoval podle pokynů na přístroji; obsluha AED je velmi jednoduchá a intuitivní a především pomáhá zachránci při resuscitaci. Je proto nezbytné dodržovat tyto pokyny, zejména pokud je indikována defibrilace (zachránce ani žádná jiná přítomná osoba by se během defibrilace neměla oběti dotýkat!).

V současné době začíná resuscitace dospělých stlačováním hrudníku. Záchránce by měl rozepnout oděv tak, aby byl hrudník zraněného dobře viditelný. Zkušenosti ukazují, že rozepnutí knoflíku je rychlejší než roztržení nebo rozříznutí látky. U žen by měla být povolena podprsenka, aby nedocházelo ke stahování hrudníku, a u mužů by měla být utažena kravata.

Zachránce si pak klekne bokem k hrudníku postiženého s koleny mírně od sebe. Zápěstí ruky (základna dlaně) se položí do středu hrudníku. U většiny lidí se tlakový bod nachází mezi bradavkami. Bradavky nejsou vždy ve správné poloze. Základna dlaně by měla být v ose hrudníku a neměla by přesahovat spojnici žeberního oblouku a horní části břicha. Druhá dlaň by měla být položena na hřbet první ruky shora, přičemž prsty by měly být propleteny tak, aby netlačily na žebra.

Zachránce pokrčí lokty horních končetin a nakloní se nad hrudník, přičemž horní končetiny směřují svisle dolů. Stlačte hrudní koš přes nataženou paži do hloubky asi 5 cm, nejvýše však 6 cm. Správná technika stlačování hrudní kosti spočívá v tom, že část hmotnosti horní části těla přenášíte podél natažené paže s osou rotace v kyčlích. Počet stlačení je 100-120 za minutu.

Rytmus známých písní lze použít k určení správného počtu stlačení. Existuje jich několik (Skákal pes přes oves, Beskyde, Beskyde...), nejvhodnější je klasická úprava písně Rolničky, rolničky. Stlačení hrudníku má trvat stejně dlouho jako jeho uvolnění. Při uvolňování by se měl hrudník vrátit do výchozí polohy. Ruka zachránce by měla zůstat v kontaktu s hrudníkem oběti, ale neměla by provádět nepřetržité stlačování. Ve stlačování hrudníku by se mělo pokračovat, dokud nepřijedou záchranáři nebo dokud si zachránce neodpočine. Pokud je zachránců více, střídejte je každé dvě minuty, abyste zabránili přerušení stlačování hrudníku.

Zdroj: www.lekarnickekapky.cz