Nejčastější porucha spánku - nespavost

Nespavost je jednou z nejčastějších poruch spánku. Odhaduje se, že poruchou spánku trpí až polovina populace, většinou starší ženy, a často je spojena se stresem a dalšími psychosomatickými poruchami.

Rizika spojená se spánkem a spánkovou deprivací.

Spánek je důležitým rytmickým procesem v lidském životě a přirozenou potřebou člověka pro biologickou regeneraci. Tato potřeba a délka spánku se s věkem zkracuje. S věkem se snižuje také kvalita spánku. Není proto překvapivé, že se s obtížemi potýkají zejména lidé starší 45 let. Spánkem strávíme přibližně třetinu svého života. Pokud je náš spánek kvalitní a osvěžující, máme ráno novou energii, lepší náladu a větší motivaci při každodenních činnostech. V opačném případě je spánek vážným zdravotním, a dokonce i socioekonomickým problémem, protože negativně ovlivňuje nejen naši náladu, ale také výkonnost, pozornost a celkovou duševní a fyzickou pohodu. Dlouhodobý nedostatek spánku může také negativně ovlivnit paměť, učení a imunitu, zvýšit riziko vysokého krevního tlaku, infarktu a mrtvice a vést k rozvoji duševních poruch.

Průběh spánku

Během spánku, který obvykle trvá 6-9 hodin, se pravidelně střídají dvě fáze. REM a non-REM spánek, tzv. spánek REM (rapid eye movement sleep); REM spánek se nazývá snový spánek, při kterém mozek pracuje, jako by byl vzhůru. Jedná se o aktivní formu spánku, která tvoří asi čtvrtinu veškerého spánku. Non-REM spánek je hluboká klidová fáze, ve které mozek a další orgány v těle odpočívají a regenerují se. Tyto dvě fáze spánku by se měly pravidelně a přiměřeně dlouho střídat (přibližně 90-120 minut), aby byl spánek kvalitní a osvěžující.

Druhy nespavosti

Možná vás překvapí, kolik problémů se spánkem mají někteří lidé, kteří neusínají dřív, než se jim hlava dotkne polštáře, a probouzejí se za svítání. Problémy s nespavostí se liší jak povahou a stupněm, tak i délkou trvání.

Nespavost je tedy možné rozdělit několika způsoby.

• Podle potíží pacienta na:
  • obtížné usínání – trvá-li usnutí déle než půl hodiny; příčinou bývá často úzkost, negativní myšlenky a přepracovanost;
  • opakované probouzení – je-li častější než 3x za noc, je již příčinou nevyspání; bývá spojeno s děsivými sny;
  • předčasné probuzení a neschopnost znova usnout – objevuje se často u psychických poruch (deprese, úzkostné poruchy, psychosomatická onemocnění);
  • probdělá noc – absolutní nespavost;
  • nedostatečný a neklidný spánek – obvykle se objevuje jako doprovodný příznak jiných onemocnění (neurologického i jiného původu);
  • chrápání a zástavy dechu.

• Podle délky trvání na nespavost:
  • krátkodobou (akutní) – v řádu několika dní, maximálně týden;
  • přechodnou – do 3 týdnů;
  • dlouhodobou – déle než 3 týdny;
  • chronickou– trvající déle než 6 měsíců a vyžadující farmakologickou léčbu.

Příčiny poruch spánku

Je nezbytné zjistit příčinu nespavosti, aby bylo možné zvolit vhodnou léčbu. Léčba příznaků, jako jsou potíže s usínáním, je často krátkodobě vhodná, ale pokud není léčena příčina, léčba nemusí fungovat a pacient se může stát závislým na prášcích na spaní nebo jiných lécích. Ve většině případů postačí řešit příčinu nespavosti bez zahájení léčby prášky na spaní. Mezi příčiny nespavosti patří:

• psychiatrické onemocnění (psychózy, neurózy, deprese, úzkosti);
• neurologické onemocnění (epilepsie, Parkinsonova choroba, syndrom neklidných nohou apod.);
• další onemocnění (srdeční vady – arytmie, bušení srdce, vysoký krevní tlak, astma a dráždivý kašel, alergie, ekzém – svědění, pálení žáhy, chronické bolesti a infekce, cukrovka a hospodaření s glukózou, onemocnění štítné žlázy);
• menopauza (nespavost způsobená hormonálními výkyvy);
• obezita (tlak na srdce a bránici, obtížné dýchání);
• zvětšená prostata, nucení na močení, noční pomočování;
• vedlejší účinky některých léčiv (např. k léčbě psychiatrických onemocnění);
• syndrom nespavosti z vysazení léků proti nespavosti (tzv. rebound fenomén);
• nesprávný životní styl (přemíra kávy a jiných povzbuzujících nápojů, alkoholu nebo drog, kouření a konzumace těžkých jídel před spaním);
• duševní problémy (stres, strach, ztráta partnera, úmrtí blízké osoby apod.);
• změna prostředí (časový posun, cestování), směnný provoz v zaměstnání.

Léčba nespavosti

Základem úspěšné léčby je pečlivá analýza založená na rozhovorech s pacientem, komplexní přístup ke zjištění příčin a stanovení léčebného plánu, který respektuje individuální potřeby pacienta.

Odstranění příčiny

Za prvé je důležité odstranit příčinu, pokud je to možné. To znamená zjistit, co je příčinou nespavosti. Pokud nespavost souvisí s jiným onemocněním, je třeba se zaměřit především na léčbu tohoto onemocnění, nebo pokud je důsledkem nevhodného životního stylu, je třeba tento životní styl přehodnotit. V případě psychických problémů je třeba vyhledat odborníky, jako jsou psychoterapeuti nebo psychologové. Pokud je příčinou vedlejší účinek léků, poraďte se s lékařem o možných alternativních lécích a jiných optimálních způsobech řešení problému.

Podpora usnutí a spánku

Pokud jste vyloučili jiné příčiny, zvolte správný lék, který vám pomůže usnout nebo zůstat spát. Některé jsou dostupné bez lékařského předpisu. Hlavními typy jsou čajové směsi a bylinné přípravky:

• meduňky, kozlíku a chmelu (např. NatureVia® Sleepnox® forte, Barny´s® Hypnox® forte nebo Anti-Stress®);
• mučenky (např. Epigemic® Mučenka nebo Neospan® forte);
• levandule (např. Lavekan®, Lunestil® či Somnogal® Galmed®);
• třezalky (jako je Novo-Passit®) - u té však pozor na velké množství interakcí s jinými léčivy!

Oblíbené jsou také produkty obsahující L-theanin (extrakt ze zeleného čaje, např. Blendea® Deep Sleep® a Annabis® SleepCann® Sleep&Relax). Mohou také poskytovat L-tryptofan, druh aminokyseliny, která se v těle přeměňuje na melatonin a serotonin (např. Advance® Calmin® a MOVit® L-Tryptophan 500 mg).

Melatonin je spánkový hormon, který se v lidském těle přirozeně vyskytuje a významným způsobem ovlivňuje usínání a spánek. Jeho produkce je řízena tzv. cirkadiánními rytmy neboli závisí na střídání dne a noci. S rostoucím věkem postupně klesá, a tím může dojít k rozvoji potíží se spánkem. V těchto případech (a dále pak ke zmírnění příznaků tzv. pásmové nemoci) je možné vyzkoušet přípravky s obsahem melatoninu (např. Allegra® rapid, Clinical® Melatonin forte nebo Melaton® FytoPharma). Podáváním některého z těchto přípravků se zkrátí doba usnutí, zlepší se kvalita, délka i plynulost spánku. Účinnost melatoninu se hodnotí po cca 3 týdnech užívání, nejsou-li výsledky uspokojivé, není důvod v jeho podávání pokračovat.

Farmakologická léčba

Léčba léky na předpis se používá, když jiné metody a postupy selžou. Sedativní a zklidňující účinky sedativ a hypnotik nebo léků z jiných farmakologických skupin se používají především k léčbě jiných stavů (např. alergických reakcí, depresí, psychóz). Použití hypnotik je nejjednodušší a nejběžnější, ale je vhodné pouze pro léčbu krátkodobé, přechodné nespavosti, a to především kvůli riziku tolerance a závislosti. Proto se doporučuje přerušované podávání se střídáním dávek hypnotik (obvykle 4-5 dní) po 2-3denní přestávce.

Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/ - Autor: PharmDr. Kateřina Dubská, Lékárna Dům zdraví, Hodonín - Revize (září 2024): PharmDr. Lucie Malečová, Ústavní lékárna IKEM, Praha