Sezónní chřipka patří každoročně k onemocněním postihujícím v České republice velkou část populace. Při onemocnění často vznikají komplikace, které dále zhoršují vlastní průběh nemoci, a to především u starších pacientů a malých dětí. Ojedinělá nejsou ani úmrtí. Ministerstvo zdravotnictví proto posiluje objednávky vakcín pro tento rok a vyzývá občany, aby se nechali očkovat.
V současné době se v České republice očkuje přibližně 5-6 % populace a z toho 20 % seniorů, což je výrazně pod průměrem zemí západní Evropy, kde se očkuje přes 20 % obyvatel. Cílem Evropské unie je přesáhnout v proočkovanosti hranici 30 % a WHO stanovila cíl proočkovat 75 % seniorské populace nad 65 let věku.
„Proočkovanost proti chřipce v České republice patří vůbec k nejnižším. Přitom jde o závažné onemocnění, které by se nemělo podceňovat. Prosím všechny, očkujte se. Pro letošní rok jsme objednali 1,08 milionů dávek vakcín proti chřipce, tedy zhruba o 200 000 více než v roce loňském,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
V chřipkové sezoně 2019/2020, tedy ještě před začátkem šíření covid-19 v Česku, bylo podle Státního zdravotního ústavu zaznamenáno asi 300 závažných případů chřipkové infekce a 58 lidí jí podlehlo. V poslední chřipkové sezoně 2020/2021 už ale laboratoře nezaznamenaly žádný případ výskytu viru chřipky. K tomu přispěla podle ústavu opatření proti šíření covid-19.
„Nemůžeme se spoléhat na to, že se nám v letošním roce chřipka znovu vyhne. Předcházet tomuto onemocnění je vždy lepší, než později řešit hospitalizaci nebo vážný stav. Vakcíny proti chřipce bývají dobře snášeny, dokonce je možné absolvovat očkování proti chřipce a covidu-19 v jeden den,“ doplňuje ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
U chřipky jsou nejčastějšími uváděnými příznaky horečka, suchý kašel, únava, zimnice, schvácenost, bolest svalů a kloubů, z častých se uvádí také bolest v krku, rýma, nechutenství a bolest očí.
V České republice jsou v souvislosti s chřipkovými epidemiemi ve srovnání se státy s větší proočkovaností vyšší náklady rodin na léky, státu na nemocenskou, zdravotních pojišťoven na léčbu, a i vyšší počet úmrtí. Pro stát představuje chřipková epidemie obrovské přímé i nepřímé náklady, které dosahují několik miliard českých korun.
Chřipka je časté virové onemocnění dýchacího systému, které v zimních měsících způsobuje každoroční epidemie. Jedná se o relativně závažnou infekci, která v ČR každoročně způsobí onemocnění statisíců až jednoho milionů obyvatel, a souvisí s ní v průměru téměř dva tisíce úmrtí.
Chřipka se projevuje náhlým začátkem, suchým dráždivým kašlem, bolestí hlavy, bolestí v krku, bolestí kloubů a svalů, celkovou únavou, slabostí a vyčerpaností. Onemocnění trvá obvykle 4–7 dní u nekomplikovaných případů a spontánně končí po krátké rekonvalescenci uzdravením. U starších, oslabených nebo chronicky nemocných osob, které jsou onemocněním nejvíce ohroženy, se chřipkové onemocnění často komplikuje zánětem plic nebo zánětem srdečního svalu, které mohou ohrožovat život pacienta. U dětí může chřipkové onemocnění vyvolat zánět středního ucha nebo zánět vedlejších dutin nosních. Léčba je často komplikovaná, protože chřipka zhoršuje již dříve probíhající onemocnění srdce a cév, plic, ledvin, diabetes nebo další chronické nemoci. Osoby s těžkým průběhem chřipky lze léčit speciálními léky proti virům, antivirotiky, nikoli však antibiotiky, která jsou určena pro léčbu bakteriálních infekcí.
Nejlepší ochranou proti chřipce je očkování. Očkování proti chřipce pomáhá snižovat počty nemocných i zemřelých v souvislosti s každoroční chřipkovou epidemií. Účinnost protichřipkové vakcíny závisí na antigenní podobnosti kmene viru ve vakcíně s aktuálně cirkulujícími viry. Při změně v antigenicitě nemusí předchozí očkování zabránit vzniku onemocnění, závažnost infekce však sníží a zmenší procento komplikací a úmrtí. Očkování vede ve všech věkových skupinách k výraznému snížení výskytu onemocnění chřipkou a ke snížení návštěv lékaře. Každoroční očkování proti chřipce je doporučeno především starším osobám (65 let a více) a osobám jakéhokoli věku (včetně dětí) s chronickým onemocněním. Vakcinace proti chřipce je také doporučována těhotným ženám v kterékoliv fázi těhotenství a ženám, které plánují těhotenství během chřipkové sezóny, a dále lidem, kteří zvyšují možnost nákazy rizikových skupin uvedených v předchozí větě, tj. např. lidem, kteří žijí s rizikovými osobami v domácnosti. Vzhledem k poklesu hladin ochranných protilátek a průběžně probíhající změně cirkulujících kmenů je třeba každoroční přeočkování proti chřipce.
Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je poskytováno (hrazeno) očkování proti chřipce u osob nad 65 let věku, u osob se sníženou nebo zaniklou funkcí sleziny, po transplantaci krvetvorných buněk, se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity, které vyžadují dispenzarizaci na specializovaném pracovišti nebo u osob po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci. Dále je hrazeno pacientům, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin nebo diabetem a osobám umístěným ve zdravotnických zařízeních poskytovatele dlouhodobé lůžkové péče , v domovech pro seniory, v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem.
Očkování proti chřipce je doporučeno Národní imunizační komisí při Ministerstvu zdravotnictví i dalším vyjmenovaným skupinám osob. Očkování proti chřipce je doporučeno těhotným ženám v kterékoliv fázi těhotenství a ženám, které plánují těhotenství během chřipkové sezóny, osobám, které pečují o osoby s akutním nebo chronickým onemocněním (rizikové osoby), zejména tedy zdravotníkům a sociálním pracovníkům, nebo které žijí s rizikovými osobami v domácnosti, nebo které jsou v kontaktu s rizikovými osobami (zaměstnanci pošt, obchodů, služeb, pracovníci ve školství, dopravě). Obecně se doporučuje zaměstnavatelům, aby nabízeli možnost zvýhodněného či bezplatného očkování proti chřipce svým zaměstnancům, neboť je to pro všechny výhodné jak ze zdravotního, tak i ekonomického hlediska. Očkování zdravotníků má význam též z důvodu zajištění bezpečnosti pacientů a snížení rizika nákazy chřipkou v souvislosti s poskytováním zdravotní péče.
Inkubační doba: obvykle 1–4 dny.
Původce: chřipkové viry typu A, B, C.
Zdroj: výhradně člověk infikovaný virem chřipky.
Přenos: k přenosu dochází nejčastěji vzduchem kapénkami, které vznikají při dýchání, mluvení, kašli, smrkání, kýchání infikovaných osob. Přenáší se i prostřednictvím kontaminovaných rukou a předmětů. Chřipkový virus má schopnost přežívat po určitou dobu mimo hostitelský organismus. Je tedy možné se nakazit prostřednictvím předmětů, které jsou potřísněny sekrety nemocného, např. telefonní sluchátka, držadla ve veřejné dopravě, hračky, použité kapesníky, nebo při podání ruky.
Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: období nakažlivosti je u dospělých osob v prvním až pátém dni onemocnění. U osob se sníženou obranyschopností a u dětí může být období nakažlivosti významně delší. Vnímavost je všeobecná, neboť imunita po prodělaném onemocnění je specifická na konkrétní sezónní kmen viru chřipky.
Odbor komunikace s veřejností
Mgr. Daniel Köppl, ředitel odboru komunikace s veřejností, tel.: 224 972 167, e-mail: tisk@mzcr.cz