Kašel je častým a nepříjemným příznakem infekcí dýchacích cest. Jedná se o obranný reflex, který udržuje průchodnost dýchacích cest – umožňuje odstranit (vykašlat) z průdušek hlen, případně prach, alergen nebo vdechnuté cizí těleso. Někdy může být kašel značně vyčerpávající, přecházet v záchvaty či vyvolat dušnost. Často pak ztěžuje průběh a léčbu souběžně probíhajících onemocnění.
Důležité je rozeznat, zda se jedná o kašel akutní (trvající průměrně 3 týdny; nepřestává obvykle dříve než po 2 týdnech léčby) nebo o chronický stav. Kašel trvající déle než 4 týdny může signalizovat mnohá závažná onemocnění a měl by ho vždy léčit lékař. Může být vyvolán množstvím příčin – nejčastěji bronchiálním astmatem, vleklou infekcí dutin či nosohltanu, gastroezofagálním refluxem (tj. pálením žáhy - nedostatečně fungující jícnový svěrač propouští kyselé žaludeční šťávy zpět ze žaludku a ty dráždí pacienta ke kašli), někdy také užíváním léků na vysoký krevní tlak. Někdy se chronický kašel objevuje jako první příznak nádorového onemocnění plic.
Formou samoléčby je možné řešit pouze akutní kašel. Při jeho léčbě je potřeba rozeznávat tzv. suchý a vlhký kašel.
Suchý kašel dráždí a vyčerpává. Nedochází při něm k hromadění hlenu v dýchacích cestách, často také mluvíme o kašli neproduktivním. Pacient se budí suchým kašlem v průběhu noci, někdy kašel přechází v záchvaty a sípot. Obvykle trvá jen několik dní a poté se mění na vlhký (produktivní) kašel. Nejčastěji se jedná o počátek virové infekce horních cest dýchacích (mezi další příčiny suchého kašle ale může patřit také např. vdechnutí cizího tělesa, působení alergenu, apod.). Suchý kašel je potřeba co nejdříve odstranit – utlumit, a pokud je to možné, tak jej postupně přeměnit na kašel vlhký. Proto je třeba sliznici zvlhčovat, a to jak sliznici nosu pomocí mořských vod, tak sliznici krku dodržováním pitného režimu. Dále je vhodné dostatečně větrat místnosti, případně používat elektrické zvlhčovače vzduchu.
Pro léčbu používáme tzv. antitusika (léky na tlumení kašle). U dětí nejčastěji podáváme sirupy nebo kapky, u dospělého pacienta také tablety nebo kapsle (tablety a kapsle jsou pro dávkování u dospělého člověka pohodlnější a často i levnější než sirupy či kapky). K nejčastěji užívaným antitusikům patří: butamirát (sirupy a kapky Stoptussin, Sinecod, Tussin), dropropizin (kapky Ditustat), dextromethorphan (Robitussin).
Především u malých dětí se někdy k tlumení suchého dráždivého kašle používají také antihistaminika (tzn. léky sloužící primárně na potlačení alergie), výhodný pro nemocné dítě i rodiče pak bývá současně jejich tlumivý efekt. Jejich účinnost v léčbě kašle je však nedostatečně podložena klinickými studiemi. Některá jsou pouze na předpis od lékaře (bisulepin, desloratadin). K nejčastěji užívaným antihistaminikům dostupným i bez receptu k léčbě alergických příznaků patří dimetinden (Fenistil), cetirizin (např. Zyrtec, Zodac), levocetirizin (Xyzal), loratadin (Claritine), levodropropizin (Levopront). U většiny novějších antihistaminik je tlumivý efekt potlačen, takže je jejich využití spíše zpochybňováno.
Pokud kašel přechází v záchvaty, nereaguje na tlumení pomocí volně prodejných antitusik a způsobuje až dušnost, je vždy lepší navštívit lékaře. Nejčastěji předepisovaným lékem na tlumení suchého kašle bývá kodein (přípravky Codein tbl., Pleumolysin gtt.). Pokud je pacient dušný, může současně lékař předepsat léky na rozšíření a uvolnění dýchacích cest tzv. bronchodilatancia (např. Spiropent v sirupu nebo v tabletách, případně inhalační Ventolin, Ecosal, aj.)
Vlhký kašel zpravidla navazuje na suchý kašel a provází zánět dolních cest dýchacích (bronchitidu). V dýchacích cestách se hromadí hlen, jehož vykašlání je potřeba podpořit. K léčbě vlhkého kašle se používají mukolytika a expektorancia. Mukolytika působí na rozvolnění hlenu v dýchacích cestách, umožní jeho zkapalnění a tím usnadní vykašlání. Expektorancia umožňují poté hlen vykašlat (tzv. expektoraci).
Většinou nebývá vhodné kombinovat léky na léčbu vlhkého kašle s antitusiky na suchý kašel. Pokud kašel nemocného dráždí v noci a znemožňuje mu usnout, je možné při denní léčbě mukolytiky a expektorancii použít na tlumení kašle pouze na noc antitusika. K volně prodejným přípravkům pro léčbu vlhkého kašle patří acetylcystein (přípravky ACC, NAC aj.), ambroxol (přípravky Ambrosan, Ambrobene, Mucosolvan), bromhexin (Bromhexin gtt.). Léky se užívají většinou několikrát denně (retardované formy jen 1x denně ráno), a to nejpozději v odpoledních hodinách tak, aby v noci u pacienta neprovokovaly nežádoucí vykašlávání a umožnily mu usnout. Při léčbě hlenovitého vlhkého kašle je doporučeno kromě užívání léků dodržovat také režimová opatření - pít dostatečné množství tekutin (vhodné jsou průduškové čajové směsi nebo ovocné šťávy, minerální vody), vynechat nebo alespoň omezit mléčné výrobky, které zahleňují. Z léků na předpis pro léčbu vlhkého kašle bývá nejčastěji předepisován erdostein (přípravek Erdomed ).
Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/ (PharmDr. Kateřina Ondrušová, Lékárna MEDIFIN, Praha)