Ceny léků dostupných bez předpisu a volně prodejného sortimentu kopírují celkový růst cen v ČR. Jsou důsledkem růstu cen energií a inflace. Situaci může komplikovat regulace léčivých přípravků vázaných na přepis maximální cenou i maximální přirážkou. U těchto léčivých přípravků nedochází k jakékoli valorizaci ani k valorizaci úhrad pojišťoven, takže u této kategorie léků často nelze zohlednit nárůst energií ani inflace. Zvýšené náklady se tak mohou o to více projevit u léků dostupných bez předpisu a dopadnout na pacienty.
"Za volně prodejná léčiva si lidé připlácejí, v průměru o desetinu proti loňsku, ale někdy až o pětinu. Podle lékárníků zdražili výrobci, ti však vše svádějí zase na prodejce.
Zástupci lékáren i farmaceutických firem se nicméně shodují na tom, že dlouhodobě doplácejí na zastropování cen léků na předpis hrazených ze zdravotního pojištění. Ty určuje stát.
Lékárníci teď proto v rámci dohodovacího řízení s pojišťovnami předložili návrh, aby se jim v příštím roce zvýšily úhrady o 16 procent ve výši 270 milionů korun.
„Růst plateb pojišťoven za lékárenskou péči je nejmenší z celého zdravotnictví a neodpovídá ani růstu inflace,“ uvedl Aleš Krebs, prezident České lékárnické komory."
Zdroj: JUŠKOVÁ, Léky rychle zdražují, kdo je na vině? Lékárny a výrobci se obviňují navzájem. Praha [online]: idnes.cz, str. 0, 15. 5. 2022.