Během těhotenství se těhotné ženy mohou setkat s kožními problémy. Jaké to jsou a jak je lze řešit?
V tomto případě můžeme hovořit o přirozených („normálních“), s těhotenstvím souvisejících, hormonálních, metabolických a imunitních změnách kůže a sliznic, ke kterým dochází u většiny těhotných žen v důsledku hormonálních, metabolických a imunitních změn. Kůže je jedním z orgánů, v nichž k těmto změnám dochází.
Vyskytuje se zejména v oblasti prsních dvorců, podpaží, vulvy, v anální oblasti, v oblasti pupku a vazivové střední čáry břicha (až u 90 % těhotných žen). Obvykle se objevují v oblastech s hustým výskytem pigmentových buněk. Objevují se v polovině těhotenství a po porodu zcela vymizí.
Jedná se o symetrickou, tmavě hnědou, dobře ohraničenou zvýšenou pigmentaci obličeje (čelo, tváře, hřbet nosu, horní ret a brada), zejména u tmavovlasých žen; přetrvává u 20-30 % žen a může představovat kosmetický problém.
Pigmentové změny na kůži před těhotenstvím mohou během těhotenství zesílit nebo se mohou objevit nová znaménka (kožní útvary různých velikostí vzniklé lokálním nahromaděním pigmentových buněk). Pihy a mateřská znaménka mohou být v těhotenství výraznější. Následné těhotenství nebo užívání hormonální antikoncepce s estrogenní složkou obvykle vede k recidivě těchto příznaků. Během těhotenství a v období po porodu je účinným preventivním opatřením trvalá a intenzivní ochrana před UV zářením.
Palmární erytém se vyskytuje u 2/3 těhotných a objevuje se v 1. trimestru jako důsledek 6 násobného průtoku krve oblastí dlaní. Ustupuje po porodu. Vlivem takto spojeného žilního průtoku dojde ke zvýraznění žilní kresby v oblasti hrudníku a břicha. Pavoučkovité névy (až u 70 % těhotných), hemangiomy (asi u 5 % těhotných) a teleangiektázie se objevují zejména v obličeji, na krku, na pažích a na hrudníku (a to mezi 6. – 9. měsícem těhotenství). Cévní změny spontánně mizí, ale opakování kožních projevů bývá i přesto časté.
Varixy i hemoroidy jsou formy chronické žilní nedostatečnosti. Pro těhotné ženy jsou typické. Objevují se varixy metličkové (drobné žilní rozšířeniny zbarvené vínově červeně až modrofialově, jsou nebolestivé a nekomplikované) a kmenové (na pohled viditelné hadovitě stočené varixy až velké uzly). Objevují se v oblasti vulvy, pochvy, konečníku a dolních končetin. Postihují zhruba 40 % těhotných a jsou důsledkem ztížené průchodnosti žilního řečiště a jeho sníženým napětím (způsobuje těhotná děloha). Varixy i hemoroidy po porodu mizí jen zčásti. Léčba během těhotenství spíše zmírňuje příznaky, využívá se kompresních punčoch, zvedání končetin, spaní na levém boku, vyloučení dlouhého sezení nebo stání nebo volně prodejných mastí/čípků vhodných k léčbě hemoroidů v těhotenství např. Procto – glyvenol® (od 4. měsíce těhotenství), Preparation H ®, mast/gel/odvar z dubové kůry.
Fibromy (neškodné, nezhoubné kožní útvary, které nebolí, mají stejnou barvu jako okolní kůže a někdy dosahují velikosti až několika centimetrů) se vyskytují u těhotných žen, zejména na krku, v podpaží a pod prsy.
Zmnožením dásňových kapilár během těhotenství vede k tvorbě malých, izolovaných, jasně červených výrůstků na dásni, které rychle rostou a často krvácejí. Tento proces se může během těhotenství zhoršovat. Vyskytuje se přibližně u 2 % těhotných žen. Po porodu obvykle spontánně odezní. Při léčbě postačí důkladná ústní hygiena, která zabrání poškození dásní.
Na počátku těhotenství se zvyšuje sekrece potních žláz a zvyšuje se tělesný zápach. Mohou se objevit milie (malé bílé pupínky na kůži) a dyshidrotický ekzém (vodnaté puchýřky, které postupně praskají, zasychají a odlupují se). V polovině těhotenství se sekrece mazových žláz zvyšuje a zřídkakdy se snižuje. Zatímco předtěhotenské akné během těhotenství ustupuje, těhotenské akné se objevuje ve třetím trimestru a přetrvává až do šestého měsíce. U 30-50 % těhotných žen jsou na bradavkách přítomny hnědé Montgomeryho papulky jako důsledek nadměrného růstu mazových žláz mléčné žlázy. Tyto změny po porodu vymizí.
Ve 2. – 3. měsíci těhotenství dochází pod vlivem působení většího množství estrogenů ke stimulaci růstu vlasů (nazývá se anagenní fáze). Po porodu (nejvíce do 6. týdne) dochází potom vlivem prudkého snížení koncentrace estrogenů k převaze telogenní fáze růstu vlasů, tedy k nadprůměrnému vypadávání (průměrně vypadne 2 – 3× více vlasů než je norma, tzn. 200 - 300/den). Stav se upravuje spontánně do 6 – 15 měsíců po porodu. K vypadávání vlasů přispívá také zátěžové období v těhotenství (vyčerpání a stres) a vlastní porod. Pokud se po porodu stav nelepší, je na místě vyšetření změn funkce štítné žlázy a hladin železa. Naopak nadměrné ochlupení postihuje těhotné zejména na obličeji, někdy na končetinách a břiše. Od 6. týdne těhotenství je urychlen růst nehtů.
U téměř 90 % těhotných se během 2. trimestru těhotenství objevují načervenalé až světle fialové těhotenské jizvy v oblasti břicha, prsů a stehen. Do konce těhotenství se mohou šířit na paže a spodní polovinu zad. Příčinou jsou hormonální změny a mechanické vlivy. Nejvíce postižené jsou ženy s fototypem I a II, méně ženy s tmavou pletí a asiatky. Po porodu přetrvávají světlé, zmenšené a ztenčené jizvičky. Léčba spočívá v preventivním pravidelném a důsledném masírování v průběhu celého těhotenství, a to oblastí vystavených maximálnímu rozpětí. Vhodné jsou oleje a hydrofilní (hydratační krémy). Smysluplné je také sprchování se střídavě studenou a teplou vodou.
Ohraničené svědění je relativně častým příznakem těhotenství a vyskytuje se asi u 20 % všech žen v průběhu pozdní fáze těhotenství, nejdříve od 3. měsíce. Nejvíce se objevuje na dlaních a ploskách nohou, občas v oblasti vulvy nebo v okolí řitního otvoru.
Zadržování sodíku a tekutin v těle způsobené hormonálními změnami a změnami v proudění krve vede ke vzniku otoků, které se objevují nejvíce na očních víčkách, kolem kotníků, na chodidlech a rukou. Otoky se zmenšují v průběhu dne a při fyzické aktivitě, po porodu rychle ustupují.
Zdroj: www.lekarnickekapky.cz