Z drogy, jak se odborně říká sušeným rostlinám či přesněji jejich částem, lze připravit různé léčivé preparáty. Nejčastěji však z nich v našich domácnostech vaříme čaje. Zdálo by se, že je to snadné, přelít vodou lžičku „sena", nechat chvíli louhovat, osladit, klidně cukrem, a pořádně zamíchat lžičkou. Cedit netřeba. Ale tak to není. I příprava bylinných čajů má totiž svá pravidla.
Některé účinné látky obsažené v drogách nejsou vždy dobře rozpustné ve vodě a některé třeba vůbec ne. Někdy se z bylin účinné látky špatně uvolňují kvůli jejich „tvrdé" struktuře, jako je tomu například u kořenů, kůry či semen. Pro získání kvalitního přípravku, ať už je to čaj, koupel, tinktura, mast či jiný preparát, je proto nutné použít ten nejvhodnější postup.
Ve starých receptářích i lékopisech, které byste našli v každé lékárně, se můžeme dočíst o řadě sofistikovaných a mnohdy na provedení náročných postupech, jak z té či oné byliny, jejích květů, natě, kořene či například semen, získat maximum účinných látek. Takové postupy se nám ale v běžné domácnosti nepodaří uskutečnit. Proto je níže uveden krátký obecný popis, jak si doma „snadno" připravit co možná nejkvalitnější čaj.
Čaj lze připravovat hned několika způsoby, záleží vždy na složení čajové směsi (Species, neboli čajovina je výraz patřící bylině či směsi bylin určených pro přípravu čaje), tedy zda se jedná o jednu či více bylin ve směsi, zejména pak na obsahových látkách v nich, a v neposlední řadě i na tom, z jaké části rostliny droga sušením vzniká. Jiný postup budeme volit například při přípravě čaje z listů, jiný v případě, kdy čajovina pochází z kořene rostliny. Odlišný způsob lze doporučit při přípravě čajů z tzv. slizových drog (jsou obsaženy např. v plicních směsích, nebo čajích pro ochranu žaludeční sliznice či usnadnění vyprázdnění), než u čajů obsahujících jiné látky atd.
Asi nejčastěji si připravujeme bylinný čaj jako nálev, kdy je provlhčená čajovina přelita právě vroucí vodou a odstavena pod pokličkou k vyluhování asi na 15 minut. Poté je čaj vhodné scedit. Tento způsob je vhodný zejména pro přípravu čajů obsahujících listy, květy nebo celé natě, či u bylin obsahujících silice (heřmánek, máta, levandule aj.). Pokud připravujeme tímto způsobem čaj z čajové směsi obsahující např. i plody rostlin, dobu vyluhování můžeme prodloužit na 20 – 25 minut.
Méně často jsou připravovány odvary, které se zhotovují přelitím čajoviny studenou vodou a následným přivedením k varu. Tento postup je volen zejm. u kořenových (např. kořen puškvorce) a korových drog (např. kůra vrby, dubu atd.). Doba varu je u různých drog různá. Obvykle postačí 1 – 5 minut trvající var, u kořenových drog či kůr je doporučeno prodloužit jej až na 1 hodinu. Zároveň je třeba počítat se ztrátou vody při déle trvajícím varu, proto je obecně doporučeno přidat alespoň o 1/3 více vody, než bude výsledný požadovaný objem odvaru.
Posledním, obvykle nejméně častým, postupem je macerace. Jedná se tedy o přípravu macerátu (výluhu), kdy je čajovina vyluhována několik hodin (podle některých autorů až 24 hodin) ve studené vodě, poté scezena a pak již připravena k použití. Tohoto postupu se využívá například u některých slizových drog (květ či list slézu, lněné semeno apod.). Někdy lze dobu přípravy výluhu uspíšit použitím teplé vody, ne však o teplotě vyšší než 40 °C.
Často jsou ale tyto postupy různě kombinovány, vždy záleží na konkrétní receptuře. Například může být v první fázi připraven macarát, a následně upraven jako odvar. Jindy je nálev, odvar či méně často výluh, použit ne jako čaj, ale kupříkladu i jako koncentrát do koupele nebo napuštěn v látce a přiložen jako obklad.
Výše uvedené postupy sice nevycházejí přímo z lékopisných návodů, ale z osvědčených doporučení uznávaných bylinkářek a bylinářů. Přesto jistě neztrácejí na kvalitě. A kdyby snad ...na většině obalů běžně dostupných bylin či čajových směsí výrobce uvádí, jakým způsobem má být čaj či koupel připravena.
Jak si tedy doma připravit bylinkový čaj? Neuděláte zásadní chybu, když jej připravíte jako nálev, ať už obsahuje kořeny či květy bohaté na silice. Je však důležité mít na paměti několik pravidel.:
Na přípravu 1 šálku čaje se obvykle použije 1 čajová lžička čajoviny (asi 1,5 – 2,5 g) a 200 ml vody.
Není vhodné prodlužovat bezdůvodně dobu vyluhování ani dobu varu. Po určité době se totiž proces uvolňování obsahových látek z drogy stejně zastaví a naopak může dojít k tvorbě zákalu v důsledku vysrážení některých vyloužených látek, či látek běžně ve vodě nerozpustných, např. flobafenů. To jsou neúčinné třísloviny obsažené v řadě drog (zejm. při jejich špatném skladování či nevhodné přípravě bylinného preparátu).
Čaj přeceďte přes kus pláténka nebo sítka vyrobeného z jiného materiálu než z kovu. Díky němu by mohlo dojít k vyrušení účinku některých obsahových látek v čaji. Stejně tak není dobré používat ani kovový hrnek či lžičku.
Čaj popíjejte ještě teplý, nenechávejte ho dlouho stát. Nejste-li alergičtí na včelí produkty (ev. včelí bodnutí), nebo pokud to receptura přímo nezakazuje, můžete si čaj osladit medem. Je to rozhodně lepší než jej sladit klasickým cukrem (může obsahovat přídatné látky, které podobně jako kovy, vyruší účinek v čaji obsažených léčivých látek). Vhodnou možnou alternativou je přidat kousek na jemno nasekaného čerstvého listu stevie (Stevia rebaudiana), která má 200 – 300x vyšší sladivost než běžný cukr.
Třebaže se jedná o byliny, vždy si ověřte, jaká je maximální možná délka užívání čaje, a zda jsou pro vás vhodné drogy v čajovině obsažené,. Nejen v tom vám může kvalifikovaně poradit právě Váš lékárník.
Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/ (Mgr. Ondřej Šimandl - Ústavní lékárna IKEM)