Jak si správně měřit krevní tlak

Výhody domácího měření krevního tlaku

Hlavní výhodou domácího měření je omezení vlivu prostředí zdravotnického zařízení - tedy tzv. syndromu bílého pláště. Jedná se o situaci, kdy je v ordinaci lékaře opakovaně naměřena vyšší hodnota krevního tlaku než při měření v domácím prostředí v důsledku stresu nebo obavy ze zdravotnického prostředí. Tento syndrom se vyskytuje až u 20 % osob.

Domácí měření může také sloužit k odhalení tzv. maskované hypertenze, která postihuje přibližně 10 % populace. Je charakterizována tím, že při vyšetření v ordinaci lékaře jsou hodnoty v normě, ale při domácím měření hodnoty převyšují stanovenou mez. Příčinou maskované hypertenze může být nevhodně navržené dávkování léků, kdy například ráno užité léky na snížení krevního tlaku (antihypertenziva) nepokryjí celý den a večer již pacient doma naměří vysoké hodnoty. Takové zjištění může být následně signálem pro ošetřujícího lékaře, aby dávkování upravil. Hodnoty naměřené při domácím měření také dávají dobrý obraz o vývoji krevního tlaku při každodenních aktivitách v běžném prostředí. Kromě toho domácí měření podporuje větší zapojení pacienta do péče o jeho onemocnění, zlepšuje povědomí o „zdravých" hodnotách krevního tlaku a tím i získávání zpětné vazby o účinnosti léčby.

Cílové hodnoty krevního tlaku při domácím měření

Cílové hodnoty krevního tlaku by měl na základě zdravotního stavu a snášenlivosti léčby pro každého pacienta individuálně stanovit lékař. Obecně platí, že by měly být naměřené hodnoty nižší než 135/85 mm Hg. Nedoporučuje se, aby si pacienti podle naměřených hodnot sami měnili léčbu. V případě opakovaného naměření vyšších (ale i příliš nízkých) hodnot krevního tlaku by měl pacient vždy vyhledat lékaře.

Tlakoměr a manžeta

Předpokladem získání přesných hodnot je používání validovaných a pravidelně kalibrovaných tlakoměrů a manžet o správné velikosti. Pro domácí měření jsou odbornými společnostmi doporučovány tlakoměry pažní. Z důvodu velké nepřesnosti se jednoznačně nedoporučují přístroje měřící krevní tlak na prstech. Stejně tak nejsou doporučovány zápěstní tlakoměry, protože jsou velice náchylné k chybě (zejména v důsledku nesprávné polohy tlakoměru vzhledem k srdci). Připadají do úvahy pouze ve výjimečných situacích, kdy není možné použít tlakoměr pažní (například u obézních osob s příliš širokou paží).

Pro domácí měření jsou nejvhodnější automatické elektronické přístroje (tlakoměry = tonometry). Pracují na oscilometrickém principu, kdy snímají kmitání tlaku nad stlačenou pažní tepnou. Jsou snadno ovladatelné, mají manžetu upravenou pro manipulaci s jednou rukou, automatické nafukování i vyfukování manžety, velký a snadno čitelný displej a také indikátor chybného měření (error).

U osob s poruchami srdečního rytmu může být měření automatickým elektronickým tlakoměrem méně spolehlivé. U těchto osob je vhodné ověřit naměřenou hodnotu rtuťovým tlakoměrem, případně používat automatický elektronický tonometr, který měří správně i při nepravidelném srdečním rytmu. Na trhu je celá řada přístrojů, měly by se však používat pouze ty, u kterých byla testována přesnost pomocí mezinárodních protokolů a mají atest odborných společností. Seznam validovaných přístrojů naleznete například na www.dableducational.org. Výrazně varujeme před nákupem tlakoměrů od „podomních prodejců". V případě pochybností, zda přístroj splňuje kritéria odborných společností, se informujte u svého lékaře nebo v lékárně.

Výběr správné manžety je druhým velice podstatným prvkem pro získání přesných hodnot. Pokud použijeme manžetu příliš širokou, můžeme naměřit hodnoty krevního tlaku nižší, než skutečně jsou. Pokud naopak zvolíme manžetu příliš úzkou, můžeme naměřit hodnoty falešně vysoké.

Velikost manžety volíme podle velikosti obvodu paže, který měříme v polovině vzdálenosti vrcholu ramenního kloubu a loktu:

• obvod paže do 33 cm - manžeta široká 12 cm,
• obvod paže 33 - 41 cm - manžeta široká 15 cm,
• obvod paže nad 41 cm - manžeta šíře 18 cm,

některé automatické elektronické tlakoměry jsou vybavené univerzální manžetou pro normální i silnou paži s obvodem paže od 22 do 42 cm.

Vlastní měření krevního tlaku

Měření provádějte v klidné místnosti s pokojovou teplotou. Před vlastním měřením alespoň 5-10 minut v klidu seďte. 30 minut před měřením byste neměli kouřit, jíst, pít alkohol nebo nápoje s kofeinem nebo cvičit (pokud ano, zaznamenejte k naměřené hodnotě). Při měření seďte na židli s opěradlem a opřete se, nohy mějte volně na zemi a nepřekřižujte je. Během celého měření se nesmí mluvit. Nasaďte vhodně zvolenou manžetu na paži hadičkou směrem dolů, hadička kopíruje žíly na horní končetině směrem k dlani. Mezi spodním koncem manžety a loketní jamkou by měly být zhruba 2 cm, loket nesmí být manžetou překryt. Paže by měla být odhalená, těsný oděv je nutno sundat. Pozor na zaškrcení paže vyhrnutým rukávem. Před zahájením pravidelného měření by se měl krevní tlak přeměřit na obou pažích a dále by se mělo s měřením pokračovat na paži, kde byla naměřena vyšší hodnota (rozdíl by však neměl být vyšší než 10 mm Hg). Pokud je naměřený krevní tlak na obou pažích stejný, zvolte nedominantní paži (lepší ovládání přístroje, často menší obvod paže). Paži volně položte na stůl dlaní nahoru, aby byla manžeta na paži v úrovni srdce. Měření provádějte celkem třikrát v odstupu 1-2 minut. Jako výslednou hodnotu bereme průměr z 2. a 3. měření.

Nejčastější chyby při měření krevního tlaku

• měření na židli bez opěrky (možné zvýšení diastolického = spodního krevního tlaku až o 6 mm Hg)
• zkřížené nohy během měření (možné zvýšení systolického = horního krevního tlaku až o 2-8 mm Hg)
• paže neopřená o podložku, volně visící, pod úrovní srdce (zvýšení systolického krevního tlaku až o 10 mm Hg)
• nesprávně zvolená velikost manžety a její nesprávná poloha (překrývající loketní jamku)
• mluvení během měření, hluk nebo nevhodná teplota v místnosti...
•  

Jak často měřit krevní tlak

Pokud začínáte s léčbou hypertenze nebo se měnily Vaše léky nebo jejich dávkování, měření provádějte prvních 7 dní vždy ráno před užitím léků a večer před večeří podle výše uvedeného postupu. Stejnou frekvenci měření provádějte 7 dní před návštěvou lékaře. V prvních dnech mohou být naměřené hodnoty vyšší (počáteční nervozita, obava), proto se často nehodnotí.

U pacientů, kteří mají léčbu hypertenze stabilní beze změn, postačuje nižší frekvence měření (jednou až dvakrát týdně ráno i večer). Všechny naměřené hodnoty by se měly pečlivě zapisovat, včetně okolností, které mohly výsledek ovlivnit (např. fyzická aktivita před vlastním měřením). Frekvenci měření je vhodné konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Závěr

Vysoký krevní tlak představuje závažný rizikový faktor rozvoje srdečně-cévních onemocnění (cévní mozková příhoda, srdeční selhávání, infarkt myokardu), proto je žádoucí mít vlastní krevní tlak pod kontrolou, a to nejen u lékaře, ale i doma.

Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/ (PharmDr. Stanislav Gregor - Ústavní lékárna IKEM)