Jak dobře znáte přírodní antibiotika
Antibiotika jsou dnes běžnou léčbou všech infekčních onemocnění a jejich spotřeba závratně roste. Antibiotika by měla být předepisována pouze u bakteriálních infekcí, nejlépe proti patogenním organismům, které jsou přímo citlivé na specifická antibiotika. Nevhodné předepisování u nebakteriálních infekcí, jako jsou virové a plísňové (houbové) infekce, nejenže činí antibiotika v léčbě těchto infekcí neúčinnými, ale také zvyšuje rezistenci (neboli odolnost) některých bakterií vůči běžně používaným antibiotikům.
Odhaduje se, že v důsledku neúčinných antibiotik zemřou každoročně přibližně tři čtvrtě milionu lidí. A toto číslo se stále zvyšuje. Existují různá řešení, jak tomuto problému předcházet. Hlavní důraz by však měl být kladen na cílené předepisování antibiotik a jejich vhodné dávkování v závislosti na závažnosti infekce a celkovém stavu pacienta. Samozřejmě by se měly dodržovat dávkovací intervaly a dávky předepsané lékařem a při výdeji antibiotik by se mělo postupovat také podle rad lékárníka. Další možností je objevení dalších antibiotik, která jsou účinná proti rezistentním bakteriím nebo která působí synergicky, tj. nějakým způsobem zvyšují nebo podporují jejich účinky. Výzkum se zaměřil také na látky rostlinného původu, které se v lidovém léčitelství používají již od starověku. Nejčastěji se používá cibule, česnek, med, zázvor a rostlinné oleje. Protože obsahují velké množství účinných látek, mají často antimikrobiální, antivirové a protiplísňové účinky.
ČESNEK
Česnek je považován za největší dar přírodní medicíny. V lidovém léčitelství se používá zevně k posílení imunitního systému, k léčbě chřipky, nachlazení a bolesti v krku, bolesti uší, zubů, bradavic, oparů, plísní nebo ran. Je vhodný také při infekcích močových cest a ledvin. Nejlépe se používá čerstvý a získaný z dobrých (nejlépe domácích) zdrojů. Při zpracování a ošetření je však třeba dbát zvýšené opatrnosti. Většina účinných látek se tepelnou úpravou postupně vytrácí. Výrazná chuť v syrovém stavu může některé lidi od konzumace odrazovat. U citlivých jedinců se mohou vyskytnout i zažívací potíže. Ze zázvoru, hřebíčku a medu však lze připravit čaje, tinktury, oleje a sirupy, které se ochucují. Je k dispozici také ve formě tablet a lze jej zakoupit v lékárnách.
CIBULE
Podobný účinek má i cibule. Kvůli silicím obsahující síru (allicin) a flavonoidy (kvercetin) jsou účinné proti nachlazení a respiračním onemocněním. Používá se také k rozpouštění hlenů, usnadnění odkašlávání a jako pomoc při ucpaných dutinách. Cibulová šťáva má baktericidní účinky a je účinná nejen zevně na bodnutí hmyzem a drobná poranění, ale také vnitřně proti parazitům. Pouhé vdechování jejích výparů může pomoci zmírnit ucpání dutin při nachlazení a chřipce. Doporučuje se také cibulová šťáva a cibulový čaj z nakrájené cibule namočené v cukru nebo medu. Chybu ale rozhodně neuděláte ani s klasickou kombinací s tlačenkou a octem, který má mimochodem také silné dezinfekční účinky.
KŘEN
Křen obsahuje také velké množství těkavých vonných látek a účinných látek, které ničí bakterie a viry. Kromě toho obsahuje lysozym (vyskytuje se ve slinách a slzách člověka), přírodní antibakteriální enzym. Díky vysokému obsahu vitaminu C se používá nejen preventivně, ale také jako lék při nachlazení s ucpaným nosem a ucpanými dutinami a jako pomocná léčba při angíně a zánětu mandlí díky svým vynikajícím protizánětlivým účinkům. Napomáhá také přirozenému uzdravení střevní mikroflóry a revitalizuje celý organismus po léčbě běžnými antibiotiky. Čerstvě nastrouhaný křen lze konzumovat jako přílohu s medem nebo smíchaný s jablky či červenou řepou. Nastrouhaný také příjemně uvolňuje dutiny.
ZÁZVOR
Zázvor je jedním z nejoblíbenějších přírodních léků. Nejlépe se používá čerstvý oddenek, který má výraznou štiplavou chuť. To je způsobeno gingerolem. Tato látka má spolu se zázvorovou silicí silné antibakteriální a protizánětlivé účinky. Jedinečná vůně esenciálního oleje zklidňuje dýchací cesty, obklady pomáhají při bolestech v krku a překrvení a čerstvě nakrájený zázvorový čaj prohřívá celé tělo a urychluje léčbu nachlazení a chřipky. V chladnějších měsících, kdy jsou bakteriální a virové infekce časté, by měl být pravidelně zařazován do jídelníčku. Jeho jedinečná exotická chuť a vůně zpestří váš jídelníček a podpoří váš organismus.
TEA TREE OLEJ
Některé přírodní látky mohou významně doplnit konvenční antibiotickou léčbu. Svou účinnost prokázal například čajovníkový olej. Přípravky obsahující tea tree oil mají silné desinfekční, antibakteriální a antimykotické účinky a jsou dostupné v mnoha lékárnách. Nejuniverzálnější je čistý tea tree olej, který lze podle účelu použití použít přímo na drobné rány, popáleniny, plísně, masáže při nachlazení a odřeniny nebo po kapkách zředěný ve vodě ke kloktání při bolestech v krku, ke koupelím a k inhalacím při nachlazení a dýchacích potížích. Vzhledem k širokému spektru použití je však často součástí domácí nebo cestovní lékárničky.
RAKYTNÍK
Tmavě oranžové plody tohoto keře jsou bohaté na vitaminy (zejména vitaminy C a A), minerály a další látky, které mají výjimečné hojivé a antibakteriální účinky. Olej získaný z bobulí je nejúčinnější a používá se vnitřně i zevně. Jeho příprava není v domácích podmínkách nijak složitá (způsoby přípravy lze nalézt na internetu). Aplikuje se dvakrát denně při žaludečních potížích (záněty a vředy žaludeční sliznice) a hemoroidech, ale hlavně jako pomocná léčba při zánětech krku, dutin, kašli a zápalu plic. Vnitřní použití se doplňuje potíráním hrudníku olejem. Při vnějším použití se používá při gynekologických zánětech, bolestech uší, rýmě nebo tření nosu s popraskanými koutky, případně při kožních infekcích a popáleninách (které nevyžadují zvláštní léčbu). Je vhodný také při léčbě antibiotiky, protože chrání žaludeční sliznici a přirozenou mikroflóru. Urychluje také hojení. V lékárnách je k dostání ve formě sirupu, oleje a želatinových kapslí.
MED
Med je pravděpodobně jedním z nejstarších používaných přírodních antibiotik. Při léčbě nachlazení, infekcí horních cest dýchacích a chřipky mnoho lidí nejprve pije bylinné čaje s medem. Důležité je kupovat kvalitní domácí med a přidávat ho do čaje o teplotě asi 50 °C. Co ho ale používat v kombinaci s cibulí, zázvorem a kurkumou? Některé recepty se předávají z generace na generaci již stovky let. Ať už použijete kterýkoli z nich, pokud začnete včas, můžete ji vyléčit během několika dní bez léčby. Díky své příjemné sladkosti je navíc vhodná i pro děti (pozor u malých dětí, mohou být alergické). Skutečným skvostem s prokázanými silnými antibakteriálními a protiplísňovými účinky je manukový med. Jedná se o nejkvalitnější med vhodný pro léčebné použití. Pokud se používají antibiotika, manukový med může jejich účinnost ještě zvýšit.
LÉČIVÉ HOUBY
Některé houby jsou díky svým léčivým vlastnostem užitečné při léčbě a prevenci různých onemocnění. Nejznámější účinnou látkou je bezesporu betaglukan, který významně podporuje obranné funkce organismu. Z tohoto důvodu jsou výrobky s obsahem betaglukanu často první volbou při výběru produktů, které pomáhají předcházet infekcím v období nachlazení a chřipky u dětí do jednoho roku. Antimikrobiální aktivitu vykazuje přibližně 75 % hub a první antibiotikum, penicilin, patří také mezi houby (přesněji do rodu Fungus). Současné výzkumy ukazují, že houby jsou účinné nejen pro imunitní systém, ale také pro prevenci civilizačních, nádorových a oběhových onemocnění a pro posílení organismu proti stresu a únavě (tzv. adaptogeny). V tradiční čínské medicíně jsou houby považovány za houby nesmrtelnosti a díky svým hepatoprotektivním (játra chránícím) a detoxikačním vlastnostem přispívají k dlouhověkosti a duševní pohodě. Nejpoužívanějšími zástupci jsou dřevokazné houby jako reishi neboli Ling Zhi (český název je lesklokorka, latinsky Ganoderma), shiitake (houževnatec) a cordyceps (housenice), které mají kromě antibakteriálních účinků současně účinky antivirotické a antimykotické. Velmi oblíbená a snadno dostupná je i hlíva. Volně rostoucí v našich podmínkách je pak např. kotrč, čirůvka, liška nebo slizečka (z této houby bylo také izolováno původní české antibiotikum mucidin).
