Fotosenzitiva

Možná jste již někdy u lékaře nebo v lékárně dostali doporučení neslunit se při užívání antibiotik. Zákaz slunění sice neplatí striktně pro všechna antibiotika, seznam látek je ale i tak poměrně pestrý. Na co si dát pozor?

Nejdříve je potřeba zmínit, co hrozí některým citlivějším jedincům při slunění a současném užívání vybraných léků, látek chemického, ale dokonce i přírodního původu. Jaké typy reakcí můžou nastat?

Fotosenzitivní reakce

Fotosenzitivitou rozumíme obecně zvýšenou citlivost kůže vyvolanou kontaktem určité chemické či přírodní látky s UV zářením (nejčastěji UVA). Látky schopné vyvolat fotosenzitivní reakci se nazývají fotoaktivní neboli látky s tzv. fotosenzibilizačním potenciálem. Způsobené reakce fotoaktivních látek s UV zářením se nazývají fotodermatitidy.

Fotosenzitivní reakci dělíme na:

Fotoalergické reakce

Tato reakce je poměrně vzácná. Může vzniknout při podání léčiva celkově, typicky ovšem vzniká po lokální aplikaci. Fotoaktivní látka působením UV záření změní svoji strukturu, kterou imunitní systém následně identifikuje jako cizí a vyvolá odpověď. Postižené místo je zarudlé, svědí, a to nejen v oblasti aplikace léčiva, ale i v jeho okolí. Při podání celkovém je postižena většinou oblast obličeje, výstřihu a rukou, tedy části nejčastěji vystavené slunci.

Fotoalergie se většinou objevují s prodlevou (imunitní reakce tzv. pozdního typu zprostředkovaná T-lymfocyty) a lokalizují se i mimo oblasti vystavené slunci.

Fototoxické reakce

Je přecitlivělá reakce kůže na UV záření po perorálním (podání ústy) i lokálním (místním) užití látky, která vykazuje fotoaktivní vlastnosti. Imunitní systém není zapojen, jedná se pouze o reakci mezi kůží, fotoaktivní látkou a UV zářením. Postižená část kůže pak pálí a bolí, je zarudlá, někdy se vytvoří i puchýřky. Fototoxicitou je ohrožen kdokoliv, kdo má v těle určité množství fotoaktivní látky a je vystaven slunečnímu záření.

Oproti fotoalergické reakci je zpravidla zapotřebí užít větší množství látky. Výsledná reakce je úměrná množství léčiva ve tkáni, fotosenzibilizačnímu potenciálu látky a dávce absorbovaného záření. Znamená to, že v některých případech dokonce k žádné reakci dojít nemusí, neboť není dostatečně vysoká hladina fotoaktivní látky, doba vystavení pokožky slunci, případně plocha, která je slunci vystavena.

U fototoxicity se jedná o akutní reakci v řádech minut, max. hodin, a pokud k ní dojde, je většinou následovaná olupováním kůže a sklonem k hyperpigmentacím.

Látky potenciálně fotoaktivní

Léky

Podané vnitřně (tablety, injekce, čípky atd.), ale i lokálně (masti, gely, spreje atd.). Slunění se nedoporučuje ani v místě aplikace transdermální náplasti (náplast s účinnou látkou prostupující přes kůži).

• • antibiotika a chemoterapeutika – chinolony (např. ciprofloxacin), tetracykliny (např. doxycyklin), chloramfenikol, cotrimoxazol, gentamycin, chlorochin (proti malárii)
  • antiepileptika - fenytoin
  • diuretika (léky odvodňující, snižující krevní tlak) – hydrochlorothiazid, amilorid, chlorthalidon, furosemid
  • antiarytmika (léky na úpravu srdečního rytmu) – amiodaron, nifedipin
  • cytostatika (léky k léčbě nádorových onemocnění) - methotrexát, 5-fluorouracil (používán i na léčbu bradavic)
  • psychofarmaka - chlorpromazin, chlorprothixen, haloperidol, tricyklická antidepresiva (amitriptylin, dosulepin)
  • hormony – estrogeny, gestageny (hormonální antikoncepce)
  • antidiabetika – glimbenclamid
  • nesteroidní antiflogistika (léky proti bolesti a zánětu)
    • kyselina tiaprofenová
    • ketoprofen – veškeré preparáty s obsahem ketoprofenu jsou právě kvůli častým alergickým reakcím po kontaktu s UV zářením od května 2011 pouze na lékařský předpis. Po aplikaci masti, gelu nebo spreje s ketoprofenem by si pacient měl umýt důkladně ruce a místo aplikace by mělo být chráněno proti slunečnímu záření jak během léčby, tak ještě minimálně 2 týdny po jejím ukončení. Zvýšené opatrnosti by měli dbát i ti pacienti, kteří současně užívají kyselinu tiaprofenovou, ibuprofen nebo látky obsahující ve své struktuře benzofenon (hypolipidemikum fenofibrát a některé chemické UV filtry). Tyto látky jsou svou strukturou velmi blízké ketoprofenu a může dojít ke zkřížené alergické reakci.
    • piroxicam (např. krém Hotemin®)
    • diclofenak (např. Almiral® gel, Flector® EP Gel nebo Voltaren® Emulgel®)
    • indometacin (např. čípky Indometacin 50 Berlin-Chemie®)
  • léky k léčbě akné - akné samo o sobě není dobré vystavovat slunci, stejně tak ani kůži ošetřenou přípravky k jeho léčbě s obsahem těchto účinných látek:
  • • tretinoin – derivát vitamínu A, lokálně se využívá při léčbě akné, v době terapie platí zákaz slunění
    • benzoylperoxid

Vonné silice

Především citrusové, ale také skořicové či levandulové. Vonné silice způsobují dlouhotrvající a k léčbě rezistentní přesuny pigmentu. Pozor na parfémy s bergamotovým olejem!

Chemické UV filtry

Jsou nejčastější příčinou vzniku fotoalergické reakce (např. cinnamáty, benzofenony). V případě alergie na chemické filtry, je možné použít opalovací krém s fyzikálními nebo též minerálními filtry (oxid titanu a zinku), které bývají použity v opalovacích krémech určených pro děti a citlivé jedince (přípravky mívají označení „mineral“).

Kamenouhelný dehet (pix lithanthracis)

Je součástí mazání k léčbě lupénky, atopického ekzému a seboroické dermatitidy. Kamenouhelný dehet společně s UVA zářením může způsobit fotosenzitivní reakci, naopak v kombinaci s UVB zářením je ještě zvýšen terapeutický efekt a cílené ozařování po aplikaci dehtu se využívá již dlouhá léta.

Bylinky

Užívané vnitřně i lokálně - třezalka (bývá častou složkou čajů a jiných bylinných preparátů na uklidnění a na spaní, např. roztok Novo-Passit, ale i na zažívání, např. čaj Stomaran®, či na snížení krevního tlaku, např. čaj Alvisan® NEO). Mezi další rostliny, na které by citliví jedinci měli dávat pozor, patří např. bolševník, andělika, karotka, celer, fíky, petržel, pastinák, routa, kmín, kopr a již zmíněné citrusy. Existují případy, kdy po požití celerového salátu a citrusového džusu došlo k fototoxické kožní reakci.

Užíváte-li některou z výše uvedených látek, dbejte zvýšené opatrnosti při slunění. Nevystavujte se slunečnímu záření, ani soláriu, noste pokrývku hlavy, dlouhé lehké oblečení a používejte opalovací krém s vysokým faktorem.

Fototoxické reakce se typicky projevují i u některých povolání. Postihují osoby pracující na slunci a přicházející do kontaktu s fotoaktivními látkami, tzn. silničáři, pokrývači, zahradníci, zelináři, ale i barmani pracující venku.

Léčba fotoalergické nebo fototoxické reakce

Při výskytu fotoalergické nebo fototoxické reakce (často nelze určit, o jaký typ fotosenzitivní reakce se jedná, neboť každá látka, která vyvolá fototoxicitu, může vyvolat i fotoalergii), je potřeba co nejdříve vysadit látku, která ji způsobila. V případě, že šlo o lék, konzultovat tuto skutečnost s ošetřujícím lékařem.

Léčba postižené části kůže je zpravidla symptomatická a spočívá v podání chladivých obkladů, lokálním podání kortikoidů, případně celkovém podání antihistaminik. Kůži je potřeba chránit před UV paprsky i po vysazení léku, někdy i několik týdnů (zpravidla cca 2 týdny).

Fotodynamická terapie

Přecitlivělost kůže vyvolaná působením fotoaktivních látek a UV zářením ale není jen nežádoucím účinkem některých léků. Tento princip je naopak využíván při léčbě nádorových onemocnění. Léčba ozařováním je založena na celkovém nebo zevním podání fotoaktivní látky, která je zachycena v ložisku nádoru.

Po ozařování daného místa UVA nebo viditelným zářením dochází k postupnému odumření nádorové tkáně.

V praxi se fotodynamická terapie využívá k léčbě nádorů močového měchýře, kožních a mozkových nádorů, počátečního stádia nádoru plic, žaludku a genitálií.

Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/ (PharmDr. Nora Tůmová - Lékárna Mendlovo náměstí, Brno)