Co jsou probiotika a na co je použít?

Probiotika jsou živé bakterie, které příznivě ovlivňují zdraví člověka. Většinou jsou lidského původu, výjimku tvoří kvasinka Saccharomyces boulardii, která pochází z tropického ovoce liči.

Co jsou probiotika?

Probiotika jsou živé bakterie, které příznivě ovlivňují zdraví člověka. Většinou jsou lidského původu, výjimku tvoří kvasinka Saccharomyces boulardii, která pochází z tropického ovoce liči.

Prebiotika jsou jakousi potravou pro probiotika. Jedná se o vlákninu, která není rozkládána trávicími enzymy, ale bakteriemi tlustého střeva, např. inulin, pektin.

Pojem synbiotika zahrnuje směs probiotik a prebiotik.

Je nutno užívat probiotika?

Součásná legislativa povoluje jen velice nízký obsah bakterií (ať už prospěšných či těch špatných) v potravinářských výrobcích. Výjimku tvoří zakysané mléčné výrobky, kde je naopak stanoven limit pro minimální počet bakterií na gram či mililitr výrobku. Jinak je ale v potravinách mnohem méně probiotik než dříve, kdy se jedlo více čerstvých potravin.

V jakých potravinách můžeme probiotika nalézt?

Obecně ve všech, kde dochází ke kvašení. V zakysaných mléčných výrobcích (jogurty, jogurtová mléka, kefíry), v kvašené zelenině (zelí, okurky, červená řepa), kvasnicích, ale i v nepasterizovaném pivu, moštu, burčáku.

Konzumace těchto potravin je dobrá pro udržení správné funkce střev. S konzumací piva a burčáku ovšem opatrně! Pokud ale dojde k narušení rovnováhy střevních bakterií a následným střevním problémům, je lepší sáhnout po probioticích z lékárny.

Jak vybrat probiotikum?

V lékárně je k dostání nepřeberné množství probiotik. Jak se v nich ale vyznat a jaká probiotika zvolit? Nejdříve si vyberte vhodnou lékovou formu. Probiotika jsou nejčastěji k dostání ve formě kapslí (tobolek). Pro děti jsou pak k dispozici i varianty v kapkách (např. BioGaia ProTectis®), prášky na rozpuštění ve vodě (např. Nutrolin-B prášek pro přípravu sirupu®), cucavé pastilky (např. Swiss LAKTOBACÍLKY dětské třešňové pastilky®) či dokonce i medvídci s příchutí bílé čokolády (Biopron MÉĎA®). Některé probiotické kapsle lze vysypat do nápoje a posléze vypít.

Pro mnohé je určujícím faktorem cena. Nikdo jistě nechce zbytečně utrácet, je ale na místě zkontrolovat si množství bakterií v jedné dávce. Aby se projevil léčebný efekt probiotik, denní dávka pro dospělého by měla být 10 až 20 miliard živých bakterií, pro děti 5 – 10 miliard. Počty bakterií bývají značeny v jednotkách CFU (colony forming units – jednotek tvořících kolonie). Některé preparáty jsou sice levnější, ale abyste se dostali na doporučenou denní dávku probiotik, musíte je brát až třikrát denně. Tento přípravek tedy využíváte rychleji a ve výsledku neušetříte.

Dále sledujte, zda-li přípravek obsahuje i prebiotikum. To je potravou pro bakterie a ty vám pak v zažívacím traktu vydrží déle. Nejčastěji přidávaným prebiotikem je inulin získávaný z čekanky. Prebiotikum lze dokoupit i samostatně (např. Valosun Prebiotická vláknina®).
V neposlední řadě před koupí zkontrolujte i expiraci. Bakterie, i když jsou uchovávány za doporučené teploty, časem umírají a jejich obsah v preparátu klesá. Někteří výrobci dokonce udávají obsah bakterií garantovaný ne na začátku, ale na konci expirace.

Jak uchovávat probiotika?

Probiotikům nesvědčí extrémně vysoké ani nízké teploty. Se zvyšující se teplotou obsah živých bakterií v preparátu klesá, takže pokud dáte probiotika do lednice, uděláte jenom dobře. Nesmí ale zmrznout. Pozor také na způsob užívání. Kapsli nezapíjejte ledovými ani horkými nápoji, sáčky na rozpouštění do vody a dětská mléka s obsahem probiotik zase nezalévejte příliš studenou nebo horkou vodou a snažte se děti přimět vypít je co nejrychleji.

Na co lze probiotika použít?

Na podporu imunity:

Sliznice střeva je místo, které se setkává s velkým množstvím cizorodých látek. Pokud je dlouhodobě narušeno správné bakteriální osídlení, může docházet k vyššímu výskytu infekcí, kožním problémům či alergiím.

Při léčbě antibiotiky:

Antibiotika působí jak proti bakteriím vyvolávajícím infekce, tak i proti bakteriím, které jsou pro tělo prospěšné.

Vedlejším účinkem léčby antibiotiky tedy můžou být střevní problémy (průjem, nadýmání), ale i vaginální infekce. Proto je vhodné společně s antibiotiky podávat i probiotika. Ta by měla být užívána s největším možným odstupem od antibiotik. Pokud tedy antibiotika užíváte např. po osmi hodinách, probiotika dejte se čtyřhodinovým odstupem. Probiotika je dobré začít užívat současně s antibiotiky a pokračovat ještě cca týden po ukončení léčby.

Vaginální infekce:

Na opakované vaginální infekce lze taktéž doporučit probiotika. Mimo kapslí na polykání je možné užívat probiotika i vaginálně (kapsle Fermalac vaginal®, Gynocaps®, Maldion®). Dávkování se liší podle toho, zda jde o prevenci či léčbu již vzniklých obtíží.

Cestovatelské průjmy:

Jde o obtíže trvající v průměru 3–4 dny, které mohou být spojeny s bolestmi v břiše, pocitem na zvracení a teplotou. Jednou z nejlepších prevencí cestovatelských průjmů se ukázalo podání kvasinky Saccharomyces boulardií (Enterol® kapsle nebo sáčky).

Kojenecké koliky:

Než se střevo novorozence osídlí bakteriemi, dochází často k plynatosti až bolestivým kolikám. Ty trvají zhruba tři měsíce od narození. I v tomto období lze doporučit podání probiotik – nejčastěji v kapkách, které lze přidat do mateřského mléka (např. BioGaia ProTectis® od 1. měsíce). Dětem, které nejsou kojené je dobré vybrat mléko s obsahem probiotik a prebiotik. Ve složení umělého mléka prebiotika většinou naleznete pod zkratkou GOS/FOS (galaktooligosacharidy/fruktooligosacharidy).

Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/ (PharmDr. Nora Tůmová - Lékárna Mendlovo náměstí, Brno)