Lékárenství je nejvíce podfinancovaným odvětvím zdravotní péče. Za posledních 15 let se reálné příjmy lékáren ze zdravotního pojištění snížily o více než 20 % a systém nezohledňuje řadu úkonů, které jsou běžnou a povinnou součástí práce lékárníka. Dalším dlouhodobým problémem je nerovnoměrné rozmístění lékárenských sítí v České republice a chybějící regulace vzniku nových lékáren, přestože lékárny jsou páteří zdravotnického systému. Česká lékárnická komora usiluje o změnu této neudržitelné situace tak, aby lékárny zůstaly nejdostupnějším zdravotnickým zařízením pro všechny pacienty.
Pro malé obce je stále obtížnější udržet provoz lékáren, protože náklady na vše potřebné k provozu lékárny neustále rostou. Důvodem je především nespravedlivý systém, kdy jsou lékárenské služby hrazeny pojišťovnami podle ceny vydaných léků bez ohledu na objem poskytnuté zdravotní péče. Služby, které zdravotníci pravidelně poskytují pacientům v lékárnách, jako jsou konzultace s pacienty, telefonické konzultace s lékaři, opravy chyb v lécích, kontrola pravosti léčivých přípravků a likvidace nevhodných léčivých přípravků, nejsou zdravotními pojišťovnami hrazeny vůbec. Mgr. Aleš Krebs, PhD, prezident České lékárnické komory, k tomu dodává: "Situace v českém lékárenství je dlouhodobě neudržitelná. Naším cílem je, aby lékárny byly odměňovány spravedlivě, a ne podle toho, jak levné nebo drahé léky vydávají. Musíme vytvořit systém, který umožní lékárnám udržitelně financovat svůj provoz a poskytovat pacientům služby v dostatečném objemu a kvalitě.
Co se stane, až nebude dostatek lékárníků?
Dalším problémem vyplývajícím z nedostatečného systému financování je, že platy lékárníků dlouhodobě rostou velmi pomalu. Tento problém je obzvláště palčivý v malých, místních, individuálních lékárnách, které musely z finančních důvodů omezit otevírací dobu a počet zaměstnanců. V lékárně v Dolní Dobrouči, kde pracuji, své pacienty dobře známe a často k nám chodí pro doporučení a rady. Je to skutečné poslání lékárníka a myslím, že pro obyvatele je velkou výhodou mít lékárnu v blízkosti," říká Josef Marek, lékárník v Dolní Dobruči.
Stejný názor má i Jana Holáková, lékárnice z Valašckých Klobouk. "Jako malá lékárna nemůžeme překonat ceny velkých řetězců, ale pro většinu místních obyvatel jsme prvním poskytovatelem zdravotní péče. Současný systém úhrad má na lékárny negativní dopad, protože většina léků, které vydáváme našim pacientům, je levná, například běžné léky na krevní tlak. V současné době navíc dochází ke snižování úhrad a cen léků v důsledku tzv. revize. Nezřídka se stává, že se úhrada za určitý lék sníží z 500 Kč na 200 Kč a odměna lékárníka při výdeji téhož léku se sníží o 60 %," říká jeden z lékárníků.
Jaké je řešení?
Lékárníci by měli být placeni za svou práci, ne za to, kolik léků vydají. Další dobrou změnou by bylo nastavení pravidel pro zřizování nových lékáren tak, aby lékárny vznikaly tam, kde jsou z pohledu pacienta potřebné, a ne jen kvůli finančnímu zisku.
"Na první pohled" to tak není, ale problémem je i to, že na jednom místě je více než jedna lékárna. Pokud je například ve městě pět lékáren a postaví se další dvě, znamená to, že jich bude sedm. Každá lékárna bude mít kratší otevírací dobu, nebude mít otevřeno v noci a individuální příprava léků může být ohrožena, protože není kapacita ani finanční prostředky na udržování laboratoře pro přípravu léků. Stejný počet pacientů by se prostě rozprostřel mezi více lékáren," říká Mgr. Aleš Krebs, PhD.
Lékárny jsou jedním z hlavních zařízení v dané lokalitě. Systém odměňování proto bude mít pozitivní dopad nejen na lékárny a lékárníky, ale i na celou společnost. Pokud budou lékárníci za svou odbornou práci placeni nad rámec ceny léků, bude jejich potenciál jako zdravotníků lépe využit a přispějí k systému zdravotní péče jako celku.
Zdroj: https://www.lekarnici.cz/