O problematice týkající se antibiotik dnes kolem sebe slýcháme poměrně často. Hlavním důvodem je narůstající rezistence bakterií na antibiotika. Jinými slovy řečeno, antibiotika, která byla dříve na konkrétní bakteriální infekce účinná, jsou dnes účinná méně nebo vůbec. Lékaři jsou proto nuceni předepisovat v případě potřeby antibiotika silnější, s širším spektrem účinku. Hlavní příčinou tohoto problému je neracionální a opakované předepisování antibiotik na virové infekce, chřipková onemocnění a běžná nachlazení, kdy se až na výjimky podání antibiotika nevyžaduje. Tato zásada platí obecně pro užívání antibiotik u dětí i dospělých, nicméně v tomto článku se budeme blíže věnovat pouze tématu využití antibiotik u dětí.
Při podávání antibiotik u dětí by měli být lékaři a rodiče obzvlášť opatrní, a to jak se samotnou volbou antibiotika, vhodnou dávkou, délkou podávání, tak s opakovaným předepisováním antibiotik v krátkých časových intervalech za sebou. Dětský organismus reaguje na podávání antibiotika mnohem citlivěji než dospělý a neuvážené podávání těchto léčiv může mít i dlouhodobé následky.
Střevní mikroflóra je u dětí choulostivá a snadno zareaguje na podání antibiotika výskytem průjmu, v horším případě výskytem jiných závažnějších střevních obtíží (obzvlášť při opakovaném a dlouhodobém podávání), což mimo jiné znamená další oslabení dítěte, včetně snížení imunity a rizika dehydratace. Lékař by měl být obezřetný také ohledně rizika výskytu možné alergie na dané antibiotikum.
Lékař má několik nástrojů, kterými si může ověřit, že antibiotikum podává správně. V prvé řadě musí zjistit, zda je antibiotikum vůbec nutné nasadit. Toto rozhodnutí se odvíjí od historie nemoci, klinického nálezu v den, kdy dětský pacient přijde, i celkové anamnézy. K tomu se může připojit vhodný test jako například CRP-test nebo odběr na krevní obraz, sedimentaci, test na streptokoka a jiné. Tyto testy jsou většinou velmi rychlé, výsledek je znám buď ihned (CRP-test) nebo většinou do několika dnů. Za druhé musí lékař zvolit správný druh antibiotika podle případného mikrobiologického nálezu.
Obecně lze říci, že podávání antibiotik u dětí do jednoho roku by mělo být zcela mimořádnou událostí, podloženou vhodnými testy. U dětí předškolního věku je běžný výskyt až 10 infekcí ročně, ale ve velké většině případů jde o virové infekty a před aplikací antibiotik u dětí tohoto věku by měla být jejich nutnost podání ověřena jedním či dvěma testy. Nicméně u jinak zdravého dítěte je vhodné první dny vyčkávat doma, kontrolovat teplotu a ostatní symptomy (rýmu, kašel) léčit běžnými prostředky. Teprve při nelepšení nebo zhoršení situace je na místě vyhledat lékaře. Pokud dítě nereaguje ani na správně zvolenou a opakovanou léčbu antibiotiky, je vhodné imunologické vyšetření.
Pro informaci si uvedeme nejčastěji užívaná antibiotika u dětí. Jsou to účinné látky řazené mezi peniciliny, cefalosporiny, makrolidy a sulfonamidy.
Jak již bylo zmíněno výše, je důležité zvolit dostatečnou dávku a vhodnou délku podávání. Dávka antibiotika u dětí se stanovuje podle hmotnosti (je stanovena maximální denní dávka na kg hmotnosti dítěte a ta je pak rozdělena podle druhu antibiotika do několika jednotlivých dávek). Délka podávání antibiotika u dětí závisí na konkrétní bakteriální infekci i druhu antibiotika, ale nejčastěji bývá 5 - 14 dní (stanovenou dobu je potřeba při normálním průběhu léčby vždy dodržet).
Od správné antibiotické léčby můžeme očekávat efekt většinou po 48 hodinách. Výhodou může být opakování CRP vyšetření, kdy po správně zvoleném antibiotiku je právě po 48 hodinách patrný pokles vysokých hodnot typických pro bakteriální infekci.
Pro optimální účinek správně zvoleného antibiotika je ze strany dětského pacienta a především rodiče, který na podávání léčiva dohlíží, velmi důležité respektování způsobu podání s ohledem na stravu (před jídlem, po jídle, odstup od podání mléčných výrobků a minerálek nebo od kyselých potravin), pravidelného podávání (po 6, 8, 12 nebo 24 hodinách), dostatečného pitného a klidového režimu, uchovávání antibiotické suspenze v lednici (pokud je to vyžadováno), protřepání suspenze před každým použitím a dohledu nad tím, zda dítě léčivo odmítá či zvrací. V některých případech pomůže volba jiné lékové formy (například tablety místo suspenze či naopak).
Pro děti užívající antibiotika může být někdy vhodné podávání probiotik, která mohou minimalizovat nežádoucí účinky léčby (trávicí potíže, nejčastěji průjem). Doporučuje se začít užívat probiotika již od začátku antibiotické terapie a až na výjimky vždy s minimálním tříhodinovým odstupem od podání antibiotika. Vhodné je také pokračovat s probiotiky ještě několik dní po skončení antibiotické léčby. Pro děti, které jsou často nemocné a je jim nutné opakovaně předepisovat antibiotika, je vhodné v mezidobí, kdy je dítě zdravé, podávat preparáty na posílení imunity.
Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/ (Mgr. Monika Mikulková - Lékárna Sfinx Brno)