Alkohol lidstvo provází od pradávna a je jeho „společníkem“ při různých příležitostech. Po konzumaci se alkohol v těle rozkládá a jeho účinek v organismu je zprostředkován jak přímým působením samotného alkoholu, tak především jeho metabolismem (přeměna alkoholu v těle, aby se mohl z těla vyloučit) a látkami, které v těle při metabolismu vznikají.
Je známo, že chronická konzumace alkoholu poškozuje tělesné orgány (mozek, játra, slinivku, srdce), zvyšuje krevní tlak, způsobuje závislost na pití alkoholu, obezitu a nádorová onemocnění (prsou, hltanu, jícnu, žaludku, slinivky), je příčinou nehod a sebevražd. V souvislosti s nadužíváním alkoholu se udává až 200 diagnóz, na jejichž vzniku a průběhu se alkohol podílí a 30 diagnóz, které alkohol může způsobit.
V posledních letech se víří informace o údajně příznivém působení alkoholu. Bohužel, přímý důkaz o takovém působení neexistuje.
Studie, které sledovaly působení alkoholu na mortalitu (úmrtnost) lidí došly k závěru, že u žen, které pily alkohol, byla nižší mortalita při konzumaci do 29 g alkoholu /den, s nejúčinnější dávkou do 4,9 g alkoholu/ den. Naproti tomu u žen, které pily alkohol, byla o 30 % vyšší úmrtnost na rakovinu prsu než u žen abstinujících.
Z podobné studie, která byla provedena u mužů, vyplynulo, že mortalita mužů se snížila při konzumaci 22 – 32 g alkoholu ve víně za den.
Ze závěrů uvedených studií vyplývá, že pokud vůbec má alkohol nějaký příznivý účinek na úmrtnost lidí, potom se projevuje při nepravidelném pití do 2 dcl vína u žen a do 3 dcl vína u mužů za den.
Z nepřímých důkazů se dá soudit, že mírné pití alkoholu by možná mohlo být spojeno s nižší úmrtností, ale i takovou informaci je nutné dát do kontextu se zdravotním stavem konzumenta alkoholu a pro nebezpečí rozvoje závislosti, není rozhodně možné pít alkohol každý den.
K obdobným závěrům o účincích alkoholu dospěla také Americká kardiologická asociace.
Ta Američanům doporučuje, aby, pokud už pijí alkohol, jej pili mírně. Protože větší množství alkoholu zvyšuje nebezpečí vzniku závislosti na alkoholu, vysokého krevního tlaku, obezity, mozkových příhod (mrtvice), rakoviny prsu, sebevražd a nehod.
Alkohol tělu ve velmi malých dávkách možná prospívá, avšak lidé, kteří jsou nějakým způsobem nemocní, by jej neměli popíjet ani v malých dávkách, protože jim škodí.
Mezi takové skupiny patří např. lidé s vysokým tlakem (protože alkohol zvyšuje krevní tlak), diabetici (protože alkohol obsahuje cukr), obézní (protože alkohol představuje přísun energie), pacienti s onemocněním jater (protože játra alkohol musí přeměnit), těhotné (protože ohrozí vývoj dítěte a jeho zdraví po narození), atd.
Možný příznivý účinek pití alkoholu je tak převážen jeho riziky pro lidský organismus.
Zároveň je prokázáno, že pokud začne pít alkohol mladší člověk, vystavuje se vyšším rizikům, které mu v těle alkohol způsobí než ten, který začne s pitím alkoholu v pozdějším věku.
Uvedené skutečnosti se týkají také tzv. nárazového (víkendového) pití alkoholu.
Druh nápoje |
Podíl alkoholu v nápoji |
Množství alkoholu v nápoji* |
Pivo 10 stupňů |
4 % |
16 gramů v ½ litru (0,5 litru) |
Pivo, 12 stupňů |
5 % |
20 gramů v ½ litru (0,5 litru) |
Víno |
10 – 14 % |
16 – 22 gramů ve 2 decích (0,2 litru) |
Likér |
20 % |
8 gramů v ½ deci (0,05 litru) |
Destilát |
40 % |
16 gramů v ½ deci (0,05 litru) |
*koncentrace alkoholu krát objem nápoje krát 0,8
Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/ (Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D.)