Alergeny jsou cizorodé látky (bílkoviny na úrovni chemické molekuly) s obvykle neškodnými vlastnostmi bílkoviny, které vyvolávají alergickou reakci u osoby (jakéhokoli věku, pohlaví nebo zdravotního stavu), která s těmito látkami přijde do styku více než jednou (nejméně dvakrát).
Alergeny jsou všudypřítomné látky a dělí se do několika skupin (seznam níže).
Je to členovec z čeledi pavoukovců, jehož přežití je závislé na soužití s člověkem. Dosahují velikosti 0,3 mm, jsou průsvitní a slepí a mají pět vývojových stadií. Žijí v lidských obydlích, protože se živí kožním odpadem z lidského těla a surovými odpadními vodami. Dýchají celým povrchem těla a nemají tak žádný specifický dýchací systém.
Alergeny se nacházejí ve slinách, výkalech roztočů a jejich tělních schránkách. Protože jejich mikroskopické alergeny "ulpívají" na prachu, hromadí se alergeny roztočů ve všech částech prachu v domě.
Existuje mnoho druhů, u nás je nejběžnější rus domácí, měří 10-16 mm, je žlutohnědý a žije na teplých (25-30 °C) a vlhkých místech v blízkosti s potravou.
Alergeny se nacházejí ve slinách, výkalech a tělních schránkách švábů.
Většina zvířecích alergenů se vylučuje se slinami, kožním mazem a močí zvířat a teprve druhotně se srstí a chlupy zvířat. Alergeny koček jsou nejagresivnější a v prostředí přetrvávají nejdéle. Žádný pes ani kočka nejsou bez alergenů. Takzvaní "bezalergenní" psi a kočky se liší pouze produkcí alergenů. Obecně platí, že všechna domácí zvířata produkují alergeny, zatímco želvy a akvarijní rybičky jsou považovány za přijatelné a nealergizující.
Jsou klasifikovány jako vzdušné (inhalační) a kontaktní alergeny. Mnoho alergiků je přecitlivělých na kočičí alergeny, i když kočku doma nemají a přicházejí s ní do styku jen příležitostně, např. tím, že bydlí v domě, kde je kočka.
Jsou všudypřítomné.
Pacienti mohou být alergičtí na pyl určitých rostlin, pyl příbuzných rostlin nebo na zkřížené alergeny, které nejsou fytologicky příbuzné (např. pacienti alergičtí na břízu, mrkev, jablka, jed z vosího bodnutí).
Jsou všudypřítomné.
Pokud jste alergičtí na venkovní plísně, se nedoporučuje vykonávat zemědělské práce a děti by si navíc neměly hrát s listím. V případě plísní v domácnosti se doporučují tato opatření: snížení vlhkosti, dostatečné větrání a použití fungicidů.
Různé alergeny hrají roli u malých dětí, starších dětí a v dospělosti. Jiné alergeny jsou běžné v různých zeměpisných zemích s odlišným příjmem potravy a stravovacími návyky. V našich podmínkách jsou nejčastějšími alergeny mléko, slepičí vejce, luštěniny (arašídy, sója), stromové ořechy, obiloviny, ovoce a zelenina, koření, ryby, korýši a měkkýši.
Některé potravinové alergeny ztrácejí svou alergenní agresivitu při tepelné úpravě (rostlinné alergeny), zatímco jiné jsou stejně agresivní jak syrové, tak tepelně upravené (mléko, vejce, ryby).
Tento typ alergenů se nachází v jedu Včely medonosné, Vosy útočné, Vosy obecné, Vosy prostřední (vzhledem připomíná sršně), Sršně obecné, Vosíka skvrnitého, Čmeláka zemního a jiných druhů.
Obsah jedu se u jednotlivých jedinců téhož druhu značně liší.
Alergeny mohou vyvolat alergické reakce při jakémkoli kontaktu s citlivou osobou. Mohou být vdechnuty, spolknuty, snědeny a mohou se dostat do kontaktu s kůží nebo přes ni.
Hypersenzitivní reakce imunitního systému (alergické reakce) mohou být způsobeny nejen alergenem, na který je tělo přecitlivělé jako na primární alergen, ale také alergeny příbuznými primárnímu alergenu nebo alergeny, které s primárním alergenem botanicky nesouvisejí a dokonce vypadají nebo chutnají jinak.
Důvodem je skutečnost, že i botanicky nepříbuzné druhy alergenů mohou vyvolat reakci přecitlivělosti a alergeny si mohou být podobné pouze na chemické a molekulární úrovni, čímž vzniká tzv. zkřížená alergie. Zkřížená alergie může mít za následek hypersenzitivní (alergickou) reakci (např. otok obličeje, jazyka nebo úst nebo pocení). Např. člověk který je alergicky citlivý na pyl vrby může mít přecitlivělou reakci po kousnutí do jablka nebo broskve.
Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/